Humoristická tvorba v české literatuře

5. listopadu 2009 v 15:26 | Rostislav Kohout |  Referáty
Humoristická tvorba v české literatuře
Satira:

Literární žánr, již útočí na nedostatky společnosti, zesměšňuje záporné stránky života, vysmívá se lidským vlastnostem. Satira je nelítostná, zesměšňuje nedostatky např: Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka
Humor:
Jedna z forem komična, úsměvné, chápající a laskavé hodnocení směšných jevů, osob a věcí. Humor - laskavý, shovívaví ráz komiky např: (povídky Karla Čapka, Bylo nás pět od Karla Poláčka).
Komično:
Umělecké zpracování jevů, které budí smích, veselí (může to být člověk, situace, vtipy). Opakem komična je tragično - zobrazuje smrt, zánik něčeho…
Ironie:
Užití nějakého výroku v opačném smyslu např: K. H. Borovský - epigramy
Historie humoristické literatury:
Humoristická literatura se začala objevovat ve 14. Století. Nejstarší dochované satirické dílo má název Mastičkář.
Mastičkář:
Staročeská veršovaná scéna satirického obsahu. Jazyk je zde hovorový, nespisovný až vulgární. V díle se jedná o zesměšnění středověkých lékařů.
Hradecký rukopis:
Autor je neznámý. Obsahuje kritiku společnosti, zejména tyto jeho části.
Ø Desatero - kázaní pojaté jako kritika hříchů a provinění proti jednotlivým přikázáním.

Ø Satiry o řemeslnících a konšelích - autor odsuzuje nepoctivost pekařů, řezníků, ševců, kovářů i radních (konšelů).
Nová rada:
Autorem je Smil Flaška z Pardubic. Postavil se na obranu současného společenského zřízení. Rozsáhlá skladba má podobu zvířecí alegorie - mladý král lev (míněn Václav IV.) si při svém nástupu na trůn zve různá zvířata, aby mu radila, jak má vládnout. Zvířata mu radí podle své přirozené povahy a podle vlastností, které jim lidé připisují.
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (asi 1461 - 1510)
Byl dvořan krále Vladislava II. Cestoval, sbíral rukopisy, psal různé žánry poezie i filozofickou prózu.
Jeho satirické dílo:
Žaloba k svatému Václavu na mravy Čechů - v tomto díle kázal mravy předků a obyvatelů své vlasti a vytýká šlechtě rozmanitý život.

Satiry na policejní stát a absolutismus v díle K. H. Borovského
Karel Havlíček Borovský: Satirik, překladatel - je zakladatelem českého politického novinářství. Narodil se 31.10.1821 v kupecké rodině v Borové, zemřel v Praze 29.7.1856. Stal se redaktorem Pražských novin. Založil Národní noviny a začíná vydávat časopis Slovan. Vždy hájil zájmy českého národa a ostře útočil proti vídeňské vládě i proti církvi. Za svoji činnost byl postaven před soud. Jeho pronásledování vyvrcholilo vyhnanstvím v tyrolském Brixenu roku 1851.
Díla:
Ø Epigramy - pět oddílů: Církvi, Králi, Vlasti, Múzám, Světu

Ø Tyrolské elegie - satirická báseň psaná tajně v Brixenu. Tyrolské elegie jsou silně protistátně laděny, proto byly rozšiřovány tajným opisem. Autor s vtipem, satirou, ale i smutkem reaguje na svoji deportaci do tyrolského Brixenu v r. 1851.

Ø Král Lávra - jedná se o satirickou báseň s alegorickým příběhem. Děj byl kvůli přísné cenzuře umístěn do Irska a král dostal jméno Lávra. Ve skutečnosti psal Havlíček o Rakousku po roce 1848 a o slaboduchém Ferdinandu "Dobrotivém". Dobrý král Lávra má oslí uši a každého, kdo tuto nekrálovskou ozdobu hlavy vidí, dává nemilosrdně popravit. Tuto "jedinou slabost" lze ovšem chápat jako nelítostný brutální akt proti každému, kdo pozná skutečný stav věcí.

Ø Křest sv. Vladimíra - nejrozsáhlejší Havlíčkova satira. Děj tohoto díla je přenesen do dávných dob Ruska. Autor se zde vysmívá nejen pravoslavným popům a carovi, ale všem zatemnělým hodnostářům, lidské hlouposti, pověrám, demagogii církve. Jedná se o ironické odsouzení jakékoli formy absolutistické vlády.

Kritika bezzásadovosti maloměšťáka v díle Svatopluka Čecha
Svatopluk Čech
Český básník a spisovatel. Ve své době velmi uznávaný, považovaný za vlasteneckého mluvčího národa. Narodil se 21.2.1846 v Ostředku u Benešova. Zemřel 23.2.1908 v Praze. Silné vlastenecké cítění u něj probudil jeho otec. Dvacet let vydával časopis Květy v němž otiskl několik svých prací. S. Čech se nejvíce proslavil svými dvěma satirickými prózami tzv. broučkiádami. V hlavním hrdinovi Matěji Broučkovi vytvořil typ maloměšťáka své doby.
Ø Pravý výlet pana Broučka do Měsíce - Dílo je parodií jednak "náměsíčných" spisovatelů, lidí žijící pouze uměním beze smyslu pro realitu. Na druhé straně ale i maloměšťácké společnosti, která vyznává příliš přízemní názory a nechápe opravdové umění.

Ø Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. Století - román v němž Svatopluk Čech staví zbabělost a vychytralost do protikladu s přísnou opravdovostí, zanícením a vlastenectvím.


Satira na byrokratický státní aparát v díle Jaroslava Haška
Jaroslav Hašek
Mystifikátor, provokatér a satirik. Narodil se 30.4.1883 v Praze, zemřel po těžké nemoci 3.1.1923 v Lipnici nad Sázavou. Roku 1915 byl odveden do rakouské armády, na ruské frontě přeběhl a vstoupil do legií. Po návratu do Čech se vrátil k předchozímu životnímu stylu. Ve svých dílech kladl důraz na satiru proti rakouské monarchii a měšťacké společnosti, Pohrdání konvencemi, byrokracií církví, politickými stranami.
Ø Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - nedokončený satirický román přeložený téměř do 60 cizích jazyků. Román si získal světovou proslulost jako ironický obraz války. Autor vytvořil postavu mazaného prosťáčka, jež je ztělesněním lidového rozumu, vtipu, humoru i vytrvalého odporu. Švejk se proti válce brání svou "hloupostí" doslova vykonává příkazy nadřízených, tím často vyvolává zmatek a ukazuje tak jejich naprostou nesmyslnost. Román nemá pevnou dějovou linii. Skládá se spíše z různých příběhů Švejkova života.

Humor v díle velikánů české meziválečné prózy
Vladislav Vančura
Prozaik, dramatik, filmový scénárista a režisér. Narodil se 26. 6. 1891 v Háji u Opavy, byl zastřelen v roce 1942 za stanného práva. Proslul v české literatuře jako autor osobitého jazykového stylu. Svým lyrismem v próze reprezentoval avantgardu 20. let. V. Vančura byl prvním předsedou Devětsilu.
Ø Rozmarné léto - Vladislav Vančura si v tomto díle bere na mušku maloměšťácký způsob života, jenž je charakteristický přetvářkou, jistou omezeností, pasivitou a častou nudou. Rámec děje je jednoduchý. Na venkovské plovárně se scházejí staří mládenci farář Roch, plavčík Důra, bývalý důstojník Hugo. Jejich poklidně klidné dny vytrhne ze stereotypu příjezd provazolezce Arnoštka a jeho půvabné družky Anny.
Karel Poláček
Prozaik, humorista židovského původu, byl soudničkář a fejetonista Lidových novin. Narodil se 22. 3. 1892 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel v Osvětimi 19. 10. 1944.
Ø Bylo nás pět -
toto dílo psal v nejtěžším období jeho života, když čekal na transport do koncentračního tábora. Humorně lyrický příběh je vzpomínka na dětství v Rychnově nad Kněžnou. Hlavní roli zde hraje Bukovská parta, jejíž příhody vypráví Petr Bajza (Karel Poláček).

Ø Edudant a Francimor - pohádka pro děti

Ø Muži v offsidu - humorné dílo o fanoušcích Viktorky a Slávie

Karel Čapek
Spisovatel, dramatik, novinář a překladatel. Narodil se 9. 1. 1890 v Malých Svatoňovicích, zemřel 25. 12. 1938 v Praze. Působil v redakci Národních listů, od roku 1921 až do své smrti v redakci Lidových novin. Jeho tvorba spadá převážně do 20 - 30 let 20. Století.



Ø Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy - humor v nich často přechází do satirické nadsázky či parodie, některé povídky mají detektivní rysy. Karel čapek zde uplatňuje laskavý humor.
Ø Zločin na poště
Četnický strážmistr Brejcha hledá důvod, proč se mladá Helenka z pošty utopila. Zjistí, že jí v kase chybí 200 korun. Ale nevěří, že by je sama vzala.
Domluví se tedy s novým pošťákem Filípkem a zjistí, že by kdokoliv, kdo nechá poslat nějaký balík, mohl ukrást peníze ze zásuvky. Pan Houdek denně posílá psaníčka své nevěstě do Pardubic a jednou se na poštu vrátí jeho balík másla, který poslal do Prahy na vymyšlenou adresu. Filip zjistí, že uvnitř není máslo ale hlína a spolu s Brejchou si domyslí, že jedině pan Houdek mohl být onen zloděj i z toho důvodu, že jeho nevěsta zde chtěla pracovat místo Helenky. Zajdou za ním a dokážou mu to, poté se domluví Filip z hrabětem a ten si pana Houdka odveze k sobě na velkostatek na Moravě a tím se navždy odloučí od své nevěsty.


Politická satira - Osvobozené divadlo
Nejvýznamnější meziválečnou scénou se stalo v roce 1925 Osvobozené divadlo. Hlavními postavami tohoto divadla byli Jan Werich, Jiří Voskovec, kteří vystupovali v roli klaunů. Zcela rovnocennou oporou se jim stal klavírista a skladatel Jaroslav Ježek. Divadlo bylo také spjato s režiséry Jiřím Frejkou a Jindřichem Honzlem. W + V se proslavili forbinami (předscény).
Ø Ve hrách Vest pocket revue, Golem se vysmívali hlouposti a maloměšťáctví.
Ve 30. letech přechází od humoru a parodie k politické satiře. Reagovali tak na hospodářskou krizi, nástup fašismu, odsuzovali pasivitu a strach, obhajovali demokracii. Demonstrovali to na těchto dílech.
Ø Kat a blázen, Osel a stín, César, Rub a líc, Pěst na oko

Saturnin - suchý humor anglického typu
Zdeněk Jirotka
Spisovatel a fejetonista, autor humoristických románů, povídek, soudniček a rozhlasových hříček. Narodil se 7. 1. 1911 v Ostravě, zemřel v roce 2003.
Ø Saturnin - je humoristický román, hlavním hrdinou je sluha Saturnin, který svému pánovi připravuje různé životní situace. Z. Jirotka se inspiroval anglickou literaturou, kde také načerpal prvky anglického humoru.
Děj se odehrává v praze a na venkově. Čas není určen, atmosféra však napovídá že se jedná o 30. léta 20. Století. Na motivy románu natočil roku 1994 Jiří Věrčák celovečerní film, který byl také zpracován jako televizní seriál pro Českou televizi. Saturnina ztvárnil Oldřich Vízner.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenisk@ Lenisk@ | 22. března 2012 v 21:40 | Reagovat

Parádně zpracované :) četla jsem teda jen začátek, ale palec up!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama