Počátky písemnictví na našem uzemí

3. listopadu 2009 v 19:55 | Marek Nozar |  ČJ - Literatura

Počátky písemnictví na našem území



Staroslověnské písemnictví


9 stol. - Pronikání křesťanství- ze západu (z východofrancké říše)
- z východu (z Byzance)

V roce 862 vyslal kníže Velké Moravy Rostislav poselství k byzantskému císaři Michaelovi III. s prosbou o vyslání duchovních, kteří by vedli bohoslužby v slovanské řeči a položili tak základy vlastní církve na Velké Moravě.
Díky znalosti jazyka byli pro toto poslání vybráni právě Konstantin a Metoděj. Při přípravách Konstantin sestavil písmo pro slovanský jazyk - hlaholici a společně s bratrem Metodějem přeložili do staroslověnštiny liturgické knihy potřebné pro konání bohoslužeb.

V roce 863 - příchod Cyrila a Metoděje ze Soluně.
Měli za úkol šířit křesťanství a vytvořit základy slovesné vzdělanosti. Na Moravu přinesli již hotové překlady časti bible.

Staroslověnština - 1. slovanský kulturní jazyk
Hlaholice(z malé řecké abecedy) - 1. slovanské písmo, mladší cyrilice
Nejstarší texty - náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu

Proglas znamená prohlásiti. Je to veršovaná předmluva k evangeliu a také nejstarší dochovaná slovanská báseň. Původním záměrem autora bylo přiblížit biblický text všem národům. Poukázal na to, jak důležitá je vzdělanost a pochopení základního smyslu poselství Písma. Báseň má také na svou dobu nezvykle demokratický podtext. Mluví o rovnosti národů i jazyků. Vyzývá národ, aby dbal o knihy v jemu srozumitelné řeči.

Kyjevské listy - náboženské texty psané hlaholicí
Život Konstantina-Cyrila, Život Metoděje - vrcholná literatura té doby, jedná se o obranu díla obou věrozvěstů, jsou zaměřeny životopisně…píše se o jejich životech.
Pravděpodobně napsáno jejich žáky.


Latinsky psaná literatura


Kosmas - 1. kronikář, výborný vypravěč
Kosmova kronika česká (lat. orig. Chronica Boemorum, v přesném překladu Kronika Čechů) je nejstarší česká kronika, tj. kronika týkající se dějin Čechů. Původní text byl napsán latinsky a jeho autorem byl Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly, který kroniku sepsal pravděpodobně v letech 1119 až 1125.
Kronika stojí na úplném počátku české historiografie a je obecně považována za jedno z nejvýznamnějších literárních děl, které v českých zemích ve středověku vzniklo. Zároveň je to jeden z nejdůležitějších historických pramenů pro poznání českého raného středověku. Vliv Kosmovy kroniky na poznání českého raného středověku je natolik zásadní, že se někteří historikové pokoušejí vytvořit i tzv. nekosmovské pojetí českých dějin, tj. na základě jiných pramenů zjistit, co se do historiografie dostalo jako Kosmova invence či jeho specifický náhled na svou současnost..

Kosmova kronika-psána latinsky, próza prokládána verši

Kristiánova legenda(život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily)
Kristiánova legenda je latinský spis o počátcích křesťanství a o prvních českých světcích. Vznikla pravděpodobně před rokem 994. Patří k nejdůležitějším zdrojům poznání raného českého státu a k prvním uceleným zmínkám o něm, ačkoliv je psán ještě latinsky. Často se rovněž používá delší název Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily, lat. Vita et passio sancti Vencaslai et sanctae Ludmilae aviae eius. Považuje se za obhajobu staroslovanského křesťanského ritu.

Vita Caroli (v překladu Život Karlův) je autobiografické dílo, jehož autorem je Karel IV. Zachytil v něm zážitky z mládí, kdy žil v cizině, a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Události následujících let vylíčil už jiný autor. Poslední kapitola pojednává o Karlově korunovaci na římského krále v roce 1346. V díle se prolínají osobní prožitky s císařovým veřejným působením, značný prostor zabírají náboženské a morální úvahy. Z nemnoha citově zabarvených pasáží vyniká líčení návratu do Čech roku 1333. Přestože jde o dílo psané latinsky, projevuje se v něm zájem o český jazyk.
Dílo je členěno do dvou částí, první část obsahuje kapitoly I-XIV, část druhá pak kapitoly XV-XX.
Důvodem sepsání životopisu, který je dodnes základním zdrojem informací o životě Karla IV., byla jeho snaha dát mladému kralevici Václavovi určitý životní vzor, jakýsi model panovnického chování.
Karel IV. vědomě navazoval na slavné české tradice. Napsal Legendu o svatém Václavu, v novém Korunovačním řádu našel místo i pro píseň Hospodine, pomiluj ny..


Počátky česky psané literatury


Alexandreida-český veršovaný rytířský epos
-dětství a mládí Alexandra Velikého, příprava na úkoly panovníka a vojevůdce
autor je neznámý, ale pravděpodobně to byl šlechtic
původně 9000 veršů, nyní asi 3000

Dalimilova kronika je nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl českého písemnictví. Pochází z počátku 14. století, záznamy končí rokem 1314, existuje několik pozdějších dodatků. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá označována též jako Kronika Boleslavská. Označení přívlastkem "Dalimilova" se objevuje až v 17. století. Již ve 14. a 15. století bylo vytvořeno mnoho jejích opisů a překladů. Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku.

Legenda o sv.Kateřině - konec 14.stol.( odmítne za muže císaře, zaslíbí se Bohu, je umučena)

Legenda o sv.Prokopu - ( život opata Sázavského kláštera, vlastenec)

Mastičkář je nejstarší české drama ze 14. století. Žánrově jde o veršovanou satirickou frašku, zesměšňující pochybné léčitele a poměry ve středověké Praze. Jsou známy dvě části: první tvoří vložku latinsko-české hry Tří Marií, v druhé části je obsažen ve zlomcích rukopisu několika latinsko-českých náboženských her. Děj se odehrává v prostředí středověkého trhu; základem námětu je scéna z velikonočních her. Stojí na počátku vývoje českého divadla. Hra byla kvůli obscénním scénám vykázána ven z kostelů do venkovského prostředí.
Česká hra je podle všeho adaptací latinsko-německy psané předlohy vagantského původu, která je uvedena ve sbírce poezie německých vagantů Carmina Burana.

Podkoní a žák - žákovská poezie ,ironie ( kdo z nich je na tom lépe , oba chudáci)
Satirická skladba psaná formou sporu - žák a podkoní se hádají v hospodě o tom, kdo má lepší společenské postavení a koho má společnost ve větší úctě, vše vyvrcholí rvačkou
oba jsou představitelem určité skupiny lidí (univerzitní student, pracující), oba chválí své zaměstnání, hádají se, kdo z nich se má lépe, a přicházejí na to, že oba si nemají mnoho co závidět
spor končí jejich rvačkou a zůstane de facto nevyřešený - autor odchází z hostince a nechává čtenáře, aby si určil vítěze

Kronika Trojánská je jedna z nejstarších dochovaných inkunábulí v češtině.
Jedná se o překlad latinského díla Historia Troiana jež sepsal roku 1287 Quidon de Column; kniha románovým způsobem zpracovává námět dobytí Troje.
Tento prvotisk byl zhotoven v druhé polovině 15. století v Plzni; tiskař je neznámý. Za datum vydání byl dlouho považován rok 1468; toto datum nese i ručně psaná předloha pro sazbu. Je však možné, že ve skutečnosti je dílo až o 10 let mladší. Kronika trojánská byla tradičně považována za nejstarší tištěnou českou knihu, tou však může být i Statuta Arnošta z Pardubic (Statuta provinicialia Arnesti) z roku 1476. Druhého vydání se Kronika trojánská dočkala roku 1488 kdy vyšla v Praze. Do dnešního dne se dochovaly 3 exempláře původního vydání Kroniky trojánské.


Legendy, kroniky, písně


Legenda (pochází z latinského ad legendum, což znamená "co má být čteno", dosl. "k přečtení") je epický literární útvar, pojednávající o životě, smrti, umučení a zázracích určitého světce, příp. ostatků nebo svatého předmětu (legenda o sv. Kříži). V legendách se vyskytují zázraky a postavy křesťanské historie. V přeneseném smyslu může být i legenda o význačné osobě.
Legendy: Kristiánova legenda - o sv. Václavu
Život Konstantinův a Metodějův ( Panonské legendy)
Legenda o sv.Kateřině
Legenda o sv.Prokopu

Kronika (řecky chronos - čas, chronika - dějepisné knihy) je literární žánr vzniklý ve středověku, jedná se přitom o jeden z nejdůležitějších narativních historiografických pramenů. Oproti letopisům je kronika ve své formě složitější, často bývá označována za "košatější letopis". Úlohou kroniky je chronologicky, tedy podle pořadí, v jakém se děj v časové ose odehrál, popsat jednotlivé historické události. Nejedná se však o systematickou vědeckou práci, tak, jak ji chápeme v moderní historiografii.
Kroniky: Kronika česká
Dalimilova kronika
Trojanská kronika

Písně:

Hospodine, pomiluj ny ( nejstarší staročeská píseň)

Píseň "Hospodine pomiluj ny" je poprvé doložena roku 1055, kdy byla zpívána při volbě knížete knížete Spytihněva II. Nejstarší dochovaný zápis pochází z kroniky břevnovského mnicha Jana z Holešova z roku 1397. Byla zpívána i mimo kostel, zejména při slavnostních příležitostech, i jako píseň válečná. Karel IV. ji zařadil do korunovačního řádu. Mistr Jan Hus ji dával zpívat v Betlémské kapli. Společně se Svatováclavským chorálem patřila k prvním českým národním hymnám. Píseň se zpívá dodnes, většinou po bohoslužbách ve znění, které je jen málo změněnou verzí původního textu.
píseň Svatý Václave

Svatováclavský chorál je česká církevní hymna, jejíž kořeny sahají patrně až do 12. století. Původně měla tři pětiřádkové slohy neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem "Kyrie eleison". Obsahem byla prostá modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 flaunter flaunter | Web | 17. června 2015 v 16:57 | Reagovat

:-P

2 moulins moulins | Web | 8. září 2016 v 3:34 | Reagovat

půjčky se zástavou nemovitosti poptávka O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama