Česká poezie první poloviny 20. století

1. prosince 2009 v 21:44 | Michaela Rybková |  ČJ - Literatura
ČESKÁPOEZIE PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ

Jednu z etap vývoje moderní literatury nazýváme avantgarda (předvoj z franc.). Jedná se o tvorbu 1. třetiny 20. století, pro niž je typické experimentování, hledání nových výrazových možností a estetické vymezení se proti předešlé generaci spisovatelů.
Někteří Češi se do počátku století orientovali na francouzské umění. Secesí malíř Alfons Mucha byl velmi populární v Paříži, kde také působila např. M. Majerová a bratři Čapkové.
Do literárního vývoje podstatně zasáhla 1. Světová válka (odmítnutí civilismu,vznik dadaismu). Ze západu k nám pronikal, expresionismus a surrealismus, z východu pod vlivem Velké říjnové revoluce např. futurismus.
- 20. století jako celek je století velmi rozporuplné a plné kontrastů svět. války
- odrazem lidského světa je umění, které hledá odpovědi na otázky, které jsou pro člověka základní (skeptické, optimistické)

Proletářská poezie: vznikla ve 20. letech jako reakce na sociální bídu a důsledky 1. světové války. Zobrazovala třídní protiklady, zdůrazňovala úlohu dělnictva, cílem byla sociální spravedlnost. Proletářské básně byly vydávány zejména v časopisech Kmen, Červen, Proletkult, Revue Devětsilu
Devětsil: bylo seskupení českých avantgardních umělců založené roku 1920v Praze. Po založení se členové Devětsilu věnovali proletářskému uměnía tzv. magickému realismu, od roku 1923se angažovali v poetismu. Sdružoval avantgardní umělce (výtvarníky, hudebníky, literáty, herce).
Avantgarda: je kulturní a umělecké hnutí 1. poloviny 20. Stol
Hlavní znaky avantgardy: odmítání sociální nespravedlnosti, z toho plynoucí příklon k extrémistickým politickým hnutím - komunismus, anarchismus ale i fašismusdále kolektivismus, který se projevoval snahou o sdružování se do skupin, spolků, svazů a klubů (Devětsil). Podstatným rysem je experimentování a hledání nových obsahů a forem.
Události v tomto období:
- 1918 konec 1. svět. války
- 28. 10. 1918 vznik Československého státu
- 20. léta: rozvoj demokracie, kultury a ekonomiky
- 1929-1933 : světová hospodářská krize
- 30. léta : nástup fašismu v Německu, Mnichov (září 1938), nacistická okupace
- 1939-1945: 2. svět. válka
- nové uspořádání světa

JIŘÍ WOLKER (1900-1924)
Zformuloval základní teoretické principy nového směru :
- revolučnost, stranickost, tendenčnost(víra v možnost sociálně spravedlivého uspořádání světa revolucí)
- třídnost (obhajoba zájmů dělnické třídy)
- kolektivismus(individuální vědomí podřízeno kolektivnímu)
- politická angažovanost
Jiří Wolker byl považován za nejvýznamnějšího a nejtalentovanějšího představitele proletářského proudu.
Byl členem Devětsilu. Wolkerovo dílo se po jeho smrti (předčasně zemřel na tuberkulózu) stalo několikrát předmětem velkých diskusí. Proletářská poezie inspirovala mnohé literáty, stala se však na rozdíl od Wolkera jen jednou etapou jejich tvorby.

Díla:

HOST DO DOMU

- prvotina přinášející ideál harmonického světa a krásy obyčejného života
- autor chce pokorou a láskou změnit svět
- rozvíjí poválečný vitalismus oslavou lidské družnosti a radosti ze života
- jakoby chlapeckýma očima hravě a důvěřivě líčí krásu prostých věcí

SVATÝ KOPEČEK

- autobiografická polytematická báseň, ovlivněna Apollinairovým PÁSMEM

Wolkerovy hodnoty: láska a srdce


TĚŽKÁ HODINA

(Sbírka sociální poezie, ve které Wolker ukazuje na nutnost zničit starý svět, aby mohl být vybudován svět lepší)

- jsou motivy lásky, okouzlení a pokory, typické pro předchozí sbírky, nahrazeny motivy dělnické práce a revoluce, proti sobě jsou často stavěny bohatství a chudoba, novým hrdinou se stává dělník
- člověk je drcen sociálními problémy, ale může se bránit. Celá sbírka je velmi silně levicově laděna, je pesimistická - zabývá se sociálními problémy. Wolker se v této sbírce ztotožňuje s programem proletářského kolektivismu. Balady se odehrávají v městském prostředí, líčí zde špatné sociální poměry.
- je autorem moderních pohádek : O kominíkovi, O milionáři, který ukradl slunce
- ve Wolkerových sociálních baladách není zdrojem konflikt s vyšší mocí, bohem nebo osudem, ale bída a sociální nespravedlnost (Balada o nenarozeném dítěti, Balada o očích Topičových, Balada o snu)


Jiří Wolker sám sobě složil epitaf, kterým charakterizoval svůj život:

Zde leží Jiří Wolker,
básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než mohl srdce k boji vytasit,
zemřel mlád, 24 let.




POETISMUS

- vznikl v Praze r. 1923 jako avantgardní umělecký a životní program, prosadil se ve skupině Devětsil po odeznění vlny proletářského umění
- ryze český umělecký směr

Charakteristické znaky:

- odprosit se od politiky, na svět se dívat optimisticky, tak aby byl básní
- inspirace lidovou zábavou (cirkus, kino, exotik, cestování, postava námořníka a černocha, oblíbeným městem byla Paříž)
- okouzlení emocemi a okamžikem
- pocit spontánnosti, hravosti, štěstí a radosti ze života jako obrana před racionalitou světa
- básnický experiment, působení na všechny smysly a pocity čtenáře
- zrušení logických vazeb, volná asociativnost
- hra se slovy

Hlavními představiteli jsou V. Nezval, K. Biebl, J. Hora.


SURREALISMUS

- literáti si uvědomovali sociální bídu, hospodářskou krizi, ale i rozpory vnitřní (vědomí a podvědomí, protiklad snu a skutečnosti, jedince a kolektivu), chtěli vytvořit absolutní realitu, a člověka tak vymanit z pout předsudků a konvencí

Charakteristické znaky:

- odmítnutí války, náboženství, fašismu
- revoluce pojatá jako prostředek dosažení spravedlnosti
- inspirace halucinacemi, snovými zážitky, potlačovanými sexuálními představami
- záliba v bizarnosti, hrůze, šílenství
- popření logiky, odložení stereotypů
- psychický automatismus - zachycen stavu lidského podvědomí bez zásahu autocenzury
- zrušení veškerých pravidel verše (rytmus, rým)



VÍTĚZSLAV NEZVAL (1900-1958)

- považován jako legenda české literatury, byl členem Devětsilu a vůdčí osobnost avantgardy
- jeho tvorba je pestrá, nejpodstatnější je však jeho přínos v oblasti lyriky

Typické rysy Nezvalovy poezie:

- hravost, lehkost, optimismus
- imaginace, asociační princip, spontánnost, experiment, hudebnost verše
- vliv moderní evropské literatury, osobní vztahy s francouzskými surrealisty

PODIVUHODNÝ KOUZELNÍK

- báseň s prvky poetismu, forma Apollinairovského pásma, ústřední postavou je kouzelník, která se ocitá v různých situacích, revoluce jako dobrodružství, exotika, sny a představy, radost, štěstí

PANTOMIMA

- první významná básnická sbírka poetismu, syntetické působení na všechny smysly, pestrá grafická úprava, princip asociace
- ,, manifest poetismu"

ABECEDA

A nazváno buď prostou chatrčí
Ó palmy přeneste svůj rovník nad Vltavu
Šnek má svůj prostý dům z nějž růžky vystrčí
a člověk neví kam by složil hlavu


Básně noci: Akrobat, Podivuhodný kouzelník, Edison


JAROSLAV SEIFERT (1901-1986)

- člen Devětsilu, básník, publicista a překladatel
- v r. 1984 dostal Nobelovu cenu za literaturu
- stal se redaktorem levicových novin i nakladatelství
- pocházel z pražské dělnické rodiny


Díla:

Období ovlivněno poetismem:

- Město v slzách, samá láska - proletářská poezie z 20. let, touha po šťastném životě a radostných smyslových pocitech

- Na vlnách TSF(bezdrátová telegrafie) - poetistická sbírka, inspirace pařížskými atrakcemi, neony, nočními kavárnami, bulváry

- Poštovní holub- krása života, hravost, mistr kantilény

Ve 30. letech Seifertovu poetiku charakterizují intimní prožitky, láska k životu, vzpomínky na dětství, na matku

- Ruce Venušiny / Jaro, Sbohem: melodičnost


Reakce na Mnichov:

- Zhasněte světla- básnická reakce na mnichovskou zradu, láska k vlasti
- Vějíř Boženy Němcové- sbírka z doby okupace, autor se hlásí k Boženě Němcové

v roce jejího výročí
- Světlem oděná- oslava domova, Prahy jako symbolu národní identity i jako města autorova dětství
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama