Duben 2010

Diferenciace české prózy v době mezi světovými válkami

30. dubna 2010 v 21:04 | Martin Mottl |  ČJ - Literatura
Diferenciace české prózy v době mezi světovými válkami

-         charakteristika doby: po 1. světové válce ve 20. letech vznikaly kratší prozaické žánry (povídky), ve 30. letech dominovaly romány
-         stále se uplatňovaly literární směry předchozí doby (realismus, impresionismus, naturalismus, expresionismus…)
-         roku 1917 byl manifest českých spisovatelů, kteří se dožadovali práva Čechů

Hlavní proudy:
a)      1. světová válka (válečná lit.)
b)      Demokratický proud (člověk ve společnosti, mezilidské vztahy)
c)      Nástup fašismu (V+W - hra Krev a Mléko, Čapek) - varování před fašismem
d)      Avantgardní próza (literatura 20. a 30. let)
e)      Socialisticko-realistická próza
f)        Psychologická próza (líčení vnitřních pocitů, cítění… Jarmila Glazarová - Vlčí jáma)
g)      Katolicky orientovaná a venkovská próza
h)      Komunismus (Ivan Olbracht - Anna proletářka)

POZN.: Avantgarda = příchod s něčím novým

Nejvýznamnější představitelé:
-         Vladislav Vančura: Rozmarné léto
-         Ivan Olbracht: Anna proletářka
-         Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy
-         Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
-         Čapek: R.U.R.
-         Karel Poláček: Bylo nás pět
-         Eduard Bass: Cirkus Humberto

Vladislav Vančura (1891-1942)
-         psal prózu, dramata, režíroval, psal filmové scénáře, byl představitelem avantgardy (Devětsil), patřil k levicově orientovaným umělcům (KSČ, avšak roku 1929 byl vyloučen společně s dalšími umělci, ptže vystoupil proti vedení KSČ)
-         představitel poetismu (původem literární směr, který vznikl v Československu a nikdy se nerozšířil za hranice naší země, tudíž se jedná o výlučně český avantgardní směr. Jedná se o básně všedního dne, popisují obyčejné věci. Cílem poetismu bylo řešení a napravování mezilidských vztahů)
-         povoláním byl lékař (působil ve Zbraslavi, kde si nechal postavit krásnou funkcionalistickou vilu)
-         jeho díla obsahují spoustu experimentů, má bohatý jazyk, napodobuje starou češtinu a jeho díla byla hodnocena F.X. Šaldou. Důležitou roli hraje vypravěč, používá metafory (má hříšná duše bude jísti prach)

Díla:

-         Markéta Lazarová (1931): baladická próza,
příběh se odehrává ve středověku, kde žijí 2 loupeživé rody: Lazarovi a Kozlíkovi. Lazarova dcera Markéta se měla stát jeptiškou, ovšem dřív než se jí vůbec mohla stát, byla unesena Kozlíkovými muži, byla ponížena a hrubě se k ní chovali. Zamilovala se do Kozlíkova syna Mikuláše, který je ovšem na konci příběhu zabit.

-         Rozmarné léto (1926): humoristická novela, do lázní přijíždí kouzelník Arnoštek a jeho pomocnice Anna, kteří svojí přítomností ožijí malé městečko. Ve městě lidé mluví velmi spisovně, avšak mluví jen o naprostých prkotinách. Nejznámější věta: "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným."

-         Obrazy z dějin národa českého: chtěl pozvednout sebevědomí českého národa před a během 2. světové války. Dílo nestihl dokončit, protože byl zatčen.



Ivan Olbracht (1882-1952):
-         vlastním jménem Kamil Zeman, pocházel z umělecké rodiny, jeho otec i matka byli spisovatelé
-         byl spisovatel a novinář
-         měl velmi vytříbený jazyk a styl, zajímal se o sociální témata, působil v Rudém Právu a byl nadšen myšlenkou komunismu, avšak r. 1929 byl jedním z umělců, kteří kritizovali komunisty (jejich vedení) a vyšel z komunistické strany

Díla:
-         O zlých samotářích (dílo je o lidech žijících na okraji společnosti)
-         Příběhy z Podkarpatské Rusi (tímto místem byl velice okouzlen)
-         Hory a staletí (kniha reportáží)
-         Golet v údolí (Golet = židovská osada)
-         Biblické příběhy (bible přeložená pro mladé)
-         O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
-         Anna proletářka: reportážní román z období po 1. světové válce. Hl. postavou je chudé děvče Anna, která začíná pracovat v bohaté rodině Rubešových. Seznámí se s dělníkem Toníkem, oba se do sebe zamilují a čekají společně dítě. Anna se později od Rubešů odstěhuje. Dílo je o tom, že Anna a Toník jdou společně proti buržoazii.

Jaroslav Havlíček:
-         psal příběhy s tragickými osudy postav
-         jeho postavy mají patologické vlastnosti (chorobná změna v lidském organismu)

Díla:
-         Petrolejové lampy: děj vypráví o stárnoucí panně Štěpě Kiliánové, žijící na malém městě. Je veselá, činorodá, pracovitá a má dobré srdce, avšak zároveň je hromotlučná a není moc hezká. A tak se provdá za svého příbuzného, který si ji bere jen kvůli penězům. Má syfilis, ale díky tomu, že spolu nespali, Štěpa nic nechytí. Její manžel později umírá v ústavu. Kniha končí otevřeným dějem, kdy se Štěpa seznamuje s jakýmsi milým mužem…


Jarmila Glazarová:

Díla:
         - Vlčí jáma: román vypráví o 18 letém sirotkovi Janě, které se ujala její teta Klára, která má o mnoho let mladšího manžela Roberta. Vztah je to velmi nevyrovnaný, Klára je dominantní, tvrdá a panovačná je zlá na Janu, manžela Roberta i na jejich služky. Jana se platonicky do Roberta zamiluje a Klára začne žárlit. Klára ale následně dostane mozkovou mrtvici a je upoutána na lůžko. Nemůže se hýbat ani mluvit, ale vnímá všechno, co se kolem ní děje. Služky se jí posmívají do očí a mstí se jí. Její bezmocnost, je pro ni - pro osobnost diktátora - strašlivá a nakonec umírá. Jana odchází po tetině smrti i od Roberta, protože jí v momentě, kdy ho potřebovala, nepomohl.

Karel Čapek:
-         český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf, vymyslel slovo ROBOT

Díla:
R.U.R. - (zkratka z Rossumovi univerzální roboti) Na ostrov plný robotů, kde žije jen 6 mužů přijíždí dcera prezidenta - Helena Gloryová, jenž chce roboty zrovnoprávnit. Všichni se do ní zamilují, avšak Helena se provdá za Harryho Domina. Po 10 letech jsou roboti velmi rozšířeni a Heleně začíná být smutno, protože roboti nemají city a tak poprosí Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich "duší" Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války. Roboti se po čase vzbouří a povraždí všechny lidi (včetně Rossuma, jenž je vytvořil), až zbyde jen pracující muž jménem Alquista. Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, jenže ten spálila Helena předtím, než je zabili. Jednou v noci Alquista vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho z nich pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jeden na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva (symbolický závěr).


Karel Poláček:
-         narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec byl židovský obchodník s koloniálním zbožím a měl 4 bratry
-         maturoval na gymnáziu, v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil
-         za 1. světové války byl v ruské frontě
-         pracoval jako úředník, avšak později začal pracovat jako novinář Lidových novin (kde psal fejetony a sloupky), seznámil se i s bratry Čapkovými
-         r. 1939 byl spolu s ostatními židovskými novináři propuštěn z Lidových novin a poté pracoval jako knihovník v židovské obci
-         svojí dceru Jiřinu poslal vlakem do Londýna. Jako jediná z rodiny přežila
-         r. 1943 byl transportován do Terezín a roku 1945 zemřel v Osvětimi
-         ve svých dílech humorně líčil život maloměsta

Díla:
-         Dům na předměstí
-         Muži v ofsajdu
-         Bylo nás pět: hl. postavy: Petr Bajza, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Zilvar z chudobince a Eda Kemlink. Autor vzpomíná na své dětství v Rychnově nad Kněžnou. Vypravěčem a zároveň hlavním hrdinou je školák Petr Bajza. Kniha je poměrně volným sledem jednotlivých příhod a dobrodružství, jež potkávají vypravěče a jeho čtyři kamarády. Román napsal Poláček krátce před odchodem do Terezína v roce 1943, poprvé vyšel rok po válce. Roku 1995 bylo dílo zfilmováno jako šestidílný televizní seriál.

Eduard Bass:
-         spisovatel, novinář, kabaretiér (založil nejznámější kabaret Červená sedma v Praze kolem 1. světové války, sloužil k pobavení lidí) v kabaretu se hrály písně
-         šéfredaktor Lidových novin (1933-1942), byl nucen z LN vyhodit Židy - dodnes není známo, zda-li jejich vyhození mohl zabránit
Díla:
-         Lidé z maringotek (soubor povídek)
-         Cirkus Humberto (1941): vyzdvihuje vůli, ctižádost, spravedlnost, dodržování řádu, pravidel = oslava talentu českého národa. Příběh se odehrává v letech 1826 až 1924 a vypráví o šesti generacích cirkusové rodiny Humberto. Zakladatelem cirkusu je Carlo Humberto, jeho pokračovatelem zeť Bernhard Berwitz, který utrpí smrtelná zranění v tygří kleci. Po něm se ujímá vedení cirkusu jeho syn Petr a posledním ředitelem je Václav Karas, který se marně snaží udržet slávu cirkusu. Spolu se svou ženou odjedou do Prahy, kde zakládají Varieté Humberto. Jejich syn Petr cirkusové nadání nepodědil, ale vnučka Lidka se prosadí jako baletka a vystupuje pod uměleckým jménem Ludmila Humberto. Slavné jméno je zachováno.

Franz Kafka (1883 - 1924, zemřel ve věku 40 let):
-         Pražský spisovatel, mateřský jazyk němčina, mluvil česky a částečně francouzsky
-         pocházel ze židovské rodiny, špatně vycházel se svým otcem a za 2. svět. Války jeho sourozenci zemřeli v koncentračním táboře
-         příčinami jeho osamělého, bezmocného a méněcenného chování byly: despotický (panovačný) otec, izolovanost uprostřed českého prostředí, profesní omezení díky židovskému původu, 14x se stěhovali (bydleli u Staroměstského nám.) nevyléčitelná nemoc - tuberkulóza

Díla:
-         Proměna: příběh o muži Řehoři Samsi, který se jednoho rána probudí a je broukem. Je zděšen a snaží se svoji změnu před rodinou skrýt - avšak nepodaří se mu to. Rodina začíná finančně strádat (ptže Řehoř byl živitelem rodiny). Nakonec umírá a druhého dne jej nalezne posluhovačka ("Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!") a jeho mrtvolu vyhodí. Samsovím se jeho smrtí viditelně ulevilo.

-         Proces: Prokurista banky Josef K. je v den svých třicátých narozenin zatčen dvěma úředníky, je však ponechán na svobodě. Jen čas od času dochází k výslechu na půdu jakéhosi činžáku. Josef K. nezná předmět obžaloby. Po roce, v předvečer svých 31. narozenin, je opět zatčen ve svém bytě. Úředníci ho odvlečou do opuštěného kamenolomu, kde ho zabijí jako psa. Název díla Proces dal knize přítel Kafky - Max Brod, protože dílo nemělo název.

Slohové postupy a útvary

21. dubna 2010 v 15:08 | Tereza Sedláčková |  ČJ - Jazyková část
25.
Slohové postupy a útvary

Slohové útvary vznikají na základě slohových postupů

Slohový útvar = určitý konkrétní, vyhraněný typ jazykového projevu, je uspořádán podle určitých pravidel a má své charakteristické rysy

Slohový postup = způsob podání, zpracování tématu (pojetí tématu)
- pro zpracování téhož tématu lze zvolit různé postupy

Druhy slohových postupů:

·        Informační
Cíl: podat základní informace, podat fakta (co se kdy a kde stalo, stane)
- zpravuje o událostech a oznamuje bez zvláštního formálního zpracování
Znaky: přehledný, stručný, neutrální slova
Útvary: zpráva, oznámení, žádost, inzerát, reklama, dopis

·        Vyprávěcí
Cíl: zobrazit skutečnost v průběhu děje
- podává (vypravuje) příběhy, události a děje jako jedinečné v časovém průběhu
- úsilí o zajímavost, napětí, pestrost, zajímavé momenty a pointu
Znaky: v běžné mluvené řeči = rozmanitá zásoba slov
            v umělecké tvorbě = nejpoužívanější slovesa
Útvary: vyprávění, reportáže, novela, povídka, román

·        Popisný
Cíl: vylíčit vlastnosti, charakteristické znaky a rysy lidí, věcí, postupů
Znaky: k popisu využíváme zejména přídavná jména a příslovce
Útvary: charakteristika, popis, popis pracovního postupu, životopis, cestopis

·        Výkladový
Cíl: vysvětlit vzájemné vztahy mezi jevy
- vysvětluje vnitřní souvislosti
Znaky: snaží se zdůvodňovat, odpovídat na otázky o příčinách
Útvary: referát, přednáška, texty v učebnicích

·        Úvahový
Cíl: vyjádření názorů autora, zamyšlení nad tématem





Úvaha

13. dubna 2010 v 20:25 | Michaela Rybková |  ČJ - Jazyková část
Úvaha

- autor se zamýšlí na základě získaných poznatků nad problémem, aby dospěl k obecnějšímu závěru
- hloubka úvahy je ovlivněna: úrovní myšlení, životními zkušenostmi a bohatstvím poznatků autora
- úvaha: historická/filosofická/citově podbarvená
- vyskytuje se v uměleckých dílech, publicistice, ve vědeckých dílech/posuzování názorů, perspektivy,..
- práce s fakty, vztahy mezi nimi, podmínky jejich vzniku, rozvoje, jejich podstata, následky, účinky, účel, důsledky
- hodnocení, postoj a perspektiva
- na rozdíl od výkladu nemusí pracovat se všemi fakty
- autor o faktech přemýšlí, hodnotí je, vyvozuje obecné závěry
- nepoučuje, ale chce přivést k zamyšlení -
jen naznačuje řešení
- subjektivní postoje a názory autora
- různorodost témat a jazykových prostředků
- čím je úvaha hlubší, tím je kvalitnější
- dílčí a řečnické otázky
Osnova:
  1. Úvod - cíl úvahy
  2. Stať - přemýšlení, hodnocení, dílčí myšlenky
  3. Závěr - zdůraznění, shrnutí, vyvození základní myšlenky úvahy

Čtenářská obliba literatury faktu, sci-fi literatury, fantasy literatury a detektivního žánru

6. dubna 2010 v 20:44 | Martin Mottl |  ČJ - Literatura
Čtenářská obliba literatury faktu, sci-fi literatury, fantasy literatury a detektivního žánru


Literatura faktu: způsob literárního (možný výskyt i uměleckého) zpracování, jenž podává informace z dějinných událostí

Např:
Přemysl Veverka - Jak se chodí do Lidic (příběhy lidických dětí)
Miroslav Ivanov - Tajemství RKZ (období Národního obrození), rukopisy Zelenohorský a Královédvorský

Sci-fi literatura: rozmach po roce 1945, zal. na znalosti soudobé vědy a techniky a na předpovědi jejich vývoje (autor si domýšlí, jak by svět mohl v budoucnu vypadat)

Např:
George Orwell - dílo: 1984 (svět, v němž Big brother dohlíží na vše - vládne světu, ve všem má absolutní pravdu, v zemi je diktatura, ve společnosti se vyskytuje strach a na každém kroku s vyskytuje technika)
Ray Bradbury - Prázdniny (povídka vyprávějící o rodině, která žije na zemi sama - bez lidí. Nejsou spokojeni ze samoty. Hlavní myšlenka: život má díky společnosti mnoho nedostatků, ale bez ní je to mnohem horší. Povídka je psána chronologicky i retrospektivně)

Fantasy literatura: odehrává se v imaginárním (smyšleném) světě, výskyt nadpřirozených prvků (bájné bytosti, bohové, démoni).

Např:
Tolkien: rád vymýšlel fantastické příběhy pro pobavení svých dětí. Každé Vánoce pro ně psal dopisy typickým třaslavým písmem Father Christmas. Tolkien nikdy neočekával, že jeho vymyšlené příběhy budou zajímat více než jen úzkou skupinu lidí. Na naléhání bývalého studenta publikoval knihu Hobit (The Hobbit, 1937), kterou původně napsal jen pro své děti. Ačkoliv byla určena dětem, kniha si získala také dospělé čtenáře a stala se natolik populární, že nakladatel, Allen & Unwin, požádal Tolkiena o pokračování. To ho podnítilo k vytvoření jeho nejznámějšího díla, kterým se stal výpravný román Pán prstenů (The Lord of the Rings, 1954-55). Vyšel ve třech svazcích, a proto bývá nepřesně označován jako trilogie - Tolkien chtěl Pána prstenů vydat jako jediný román, ale po válce bylo obtížné sehnat papír (kniha by měla přes tisíc stran), proto byl nucen přistoupit na návrh vydavatele vydat román postupně. To s sebou přineslo problém, jak nazvat jednotlivé díly - u názvu Dvě věže autor nikdy nesdělil, které věže měl na mysli, s názvem Návrat krále také moc nesouhlasil - podle jeho mínění příliš naznačuje, jak kniha vyvrcholí. Tolkien k napsání románu potřeboval téměř deset let.
-         Pán Prstenů (trilogie - Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále)

Rowlingová: angl. spisovatelka, na přelomu 80. a 90 let dostala nápad na příběh o kouzelnickém učni během cesty vlakem z Manchesteru do Londýna. Na cílové zastávce měla již vymyšlenou většinu postav a základní děj prvního dílu série - Harry Potter a Kámen mudrců. Knihu psala po kavárnách jako chudá matka samoživitelka závislá na podporách. Koncem 90. let se její kniha stala bestsellerem a tak se už v roce 2001 stala multimilionářkou. Harry Potter má celkem 7 knih + 3 doplňkové knihy (Famfrpál, Zvířata ve světe HP a bajky Barda Beedlyho)

Detektivní literatura: základem je pátrání po pachateli činu, hl. hrdinou bývá detektiv, jenž má společníka. Buď je policistou nebo soukromým vyšetřovatelem

Např:
Edgar Alan Poe - otcem detektivky, vytvořil postavu amatérského vyšetřovatele

Artur Conan Doyle: Původním povoláním byl lékař. Jako autor byl velmi plodný - jeho tvorba zahrnuje kromě detektivek také historické a fantastické povídky a romány, dramata, poezii a literaturu faktu. Byl aktivní v politice, zasazoval se o dodržování práva v případech protiprávně odsouzených, vystoupil proti nelidským, veřejně hájil zájmy Velké Británie ve válečných konfliktech. Věnoval se také sportu, byl jedním z prvních automobilistů ve Velké Británii, propagoval začínající lyžování. V závěru života se zaměřil na šíření spiritismu.
-        detektiv Sherlock Holmes, Pes Baskervilský

Agatha Christie: angl. spisovatelka, je světově nejznámější spisovatelka všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. První kniha jí vyšla r. 1921, díky zkušenostem z 1. svět. války, kde pracovala jako zdravotní sestra s léky a jedy - získala tak podklady pro psaní svých detektivních knih (časté vraždy otravou).
-        Herkule Poirot, slečna Marphlová = komičtí detektivové

Georges Joseph Christian Simenon: belgický spisovatel detektivních a psychologických románů. Tvůrce komisaře Maigreta. Napsal více než 200 románů a 150 kratších povídek. Jeho romány byly překládány snad do všech jazyků světa a desítky z nich byly zfilmovány.

Dick Francis:angl. spisovatel
byl žokejem a sportovním novinářem. Od 60. let se stal spisovatelem a prakticky každý rok vydal knížku. Jeho jediným tématem byl dostihový sport, jeho postavy byly vždy spojeny s dostihy