Diferenciace české prózy v době mezi světovými válkami

30. dubna 2010 v 21:04 | Martin Mottl |  ČJ - Literatura
Diferenciace české prózy v době mezi světovými válkami

-         charakteristika doby: po 1. světové válce ve 20. letech vznikaly kratší prozaické žánry (povídky), ve 30. letech dominovaly romány
-         stále se uplatňovaly literární směry předchozí doby (realismus, impresionismus, naturalismus, expresionismus…)
-         roku 1917 byl manifest českých spisovatelů, kteří se dožadovali práva Čechů

Hlavní proudy:
a)      1. světová válka (válečná lit.)
b)      Demokratický proud (člověk ve společnosti, mezilidské vztahy)
c)      Nástup fašismu (V+W - hra Krev a Mléko, Čapek) - varování před fašismem
d)      Avantgardní próza (literatura 20. a 30. let)
e)      Socialisticko-realistická próza
f)        Psychologická próza (líčení vnitřních pocitů, cítění… Jarmila Glazarová - Vlčí jáma)
g)      Katolicky orientovaná a venkovská próza
h)      Komunismus (Ivan Olbracht - Anna proletářka)

POZN.: Avantgarda = příchod s něčím novým

Nejvýznamnější představitelé:
-         Vladislav Vančura: Rozmarné léto
-         Ivan Olbracht: Anna proletářka
-         Jaroslav Havlíček: Petrolejové lampy
-         Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
-         Čapek: R.U.R.
-         Karel Poláček: Bylo nás pět
-         Eduard Bass: Cirkus Humberto

Vladislav Vančura (1891-1942)
-         psal prózu, dramata, režíroval, psal filmové scénáře, byl představitelem avantgardy (Devětsil), patřil k levicově orientovaným umělcům (KSČ, avšak roku 1929 byl vyloučen společně s dalšími umělci, ptže vystoupil proti vedení KSČ)
-         představitel poetismu (původem literární směr, který vznikl v Československu a nikdy se nerozšířil za hranice naší země, tudíž se jedná o výlučně český avantgardní směr. Jedná se o básně všedního dne, popisují obyčejné věci. Cílem poetismu bylo řešení a napravování mezilidských vztahů)
-         povoláním byl lékař (působil ve Zbraslavi, kde si nechal postavit krásnou funkcionalistickou vilu)
-         jeho díla obsahují spoustu experimentů, má bohatý jazyk, napodobuje starou češtinu a jeho díla byla hodnocena F.X. Šaldou. Důležitou roli hraje vypravěč, používá metafory (má hříšná duše bude jísti prach)

Díla:

-         Markéta Lazarová (1931): baladická próza,
příběh se odehrává ve středověku, kde žijí 2 loupeživé rody: Lazarovi a Kozlíkovi. Lazarova dcera Markéta se měla stát jeptiškou, ovšem dřív než se jí vůbec mohla stát, byla unesena Kozlíkovými muži, byla ponížena a hrubě se k ní chovali. Zamilovala se do Kozlíkova syna Mikuláše, který je ovšem na konci příběhu zabit.

-         Rozmarné léto (1926): humoristická novela, do lázní přijíždí kouzelník Arnoštek a jeho pomocnice Anna, kteří svojí přítomností ožijí malé městečko. Ve městě lidé mluví velmi spisovně, avšak mluví jen o naprostých prkotinách. Nejznámější věta: "Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným."

-         Obrazy z dějin národa českého: chtěl pozvednout sebevědomí českého národa před a během 2. světové války. Dílo nestihl dokončit, protože byl zatčen.



Ivan Olbracht (1882-1952):
-         vlastním jménem Kamil Zeman, pocházel z umělecké rodiny, jeho otec i matka byli spisovatelé
-         byl spisovatel a novinář
-         měl velmi vytříbený jazyk a styl, zajímal se o sociální témata, působil v Rudém Právu a byl nadšen myšlenkou komunismu, avšak r. 1929 byl jedním z umělců, kteří kritizovali komunisty (jejich vedení) a vyšel z komunistické strany

Díla:
-         O zlých samotářích (dílo je o lidech žijících na okraji společnosti)
-         Příběhy z Podkarpatské Rusi (tímto místem byl velice okouzlen)
-         Hory a staletí (kniha reportáží)
-         Golet v údolí (Golet = židovská osada)
-         Biblické příběhy (bible přeložená pro mladé)
-         O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
-         Anna proletářka: reportážní román z období po 1. světové válce. Hl. postavou je chudé děvče Anna, která začíná pracovat v bohaté rodině Rubešových. Seznámí se s dělníkem Toníkem, oba se do sebe zamilují a čekají společně dítě. Anna se později od Rubešů odstěhuje. Dílo je o tom, že Anna a Toník jdou společně proti buržoazii.

Jaroslav Havlíček:
-         psal příběhy s tragickými osudy postav
-         jeho postavy mají patologické vlastnosti (chorobná změna v lidském organismu)

Díla:
-         Petrolejové lampy: děj vypráví o stárnoucí panně Štěpě Kiliánové, žijící na malém městě. Je veselá, činorodá, pracovitá a má dobré srdce, avšak zároveň je hromotlučná a není moc hezká. A tak se provdá za svého příbuzného, který si ji bere jen kvůli penězům. Má syfilis, ale díky tomu, že spolu nespali, Štěpa nic nechytí. Její manžel později umírá v ústavu. Kniha končí otevřeným dějem, kdy se Štěpa seznamuje s jakýmsi milým mužem…


Jarmila Glazarová:

Díla:
         - Vlčí jáma: román vypráví o 18 letém sirotkovi Janě, které se ujala její teta Klára, která má o mnoho let mladšího manžela Roberta. Vztah je to velmi nevyrovnaný, Klára je dominantní, tvrdá a panovačná je zlá na Janu, manžela Roberta i na jejich služky. Jana se platonicky do Roberta zamiluje a Klára začne žárlit. Klára ale následně dostane mozkovou mrtvici a je upoutána na lůžko. Nemůže se hýbat ani mluvit, ale vnímá všechno, co se kolem ní děje. Služky se jí posmívají do očí a mstí se jí. Její bezmocnost, je pro ni - pro osobnost diktátora - strašlivá a nakonec umírá. Jana odchází po tetině smrti i od Roberta, protože jí v momentě, kdy ho potřebovala, nepomohl.

Karel Čapek:
-         český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf, vymyslel slovo ROBOT

Díla:
R.U.R. - (zkratka z Rossumovi univerzální roboti) Na ostrov plný robotů, kde žije jen 6 mužů přijíždí dcera prezidenta - Helena Gloryová, jenž chce roboty zrovnoprávnit. Všichni se do ní zamilují, avšak Helena se provdá za Harryho Domina. Po 10 letech jsou roboti velmi rozšířeni a Heleně začíná být smutno, protože roboti nemají city a tak poprosí Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich "duší" Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války. Roboti se po čase vzbouří a povraždí všechny lidi (včetně Rossuma, jenž je vytvořil), až zbyde jen pracující muž jménem Alquista. Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, jenže ten spálila Helena předtím, než je zabili. Jednou v noci Alquista vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho z nich pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jeden na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva (symbolický závěr).


Karel Poláček:
-         narodil se v Rychnově nad Kněžnou, jeho otec byl židovský obchodník s koloniálním zbožím a měl 4 bratry
-         maturoval na gymnáziu, v Rychnově organizoval studentské loutkové divadlo, pro něž psal a překládal hry, hrál v něm a také je řídil
-         za 1. světové války byl v ruské frontě
-         pracoval jako úředník, avšak později začal pracovat jako novinář Lidových novin (kde psal fejetony a sloupky), seznámil se i s bratry Čapkovými
-         r. 1939 byl spolu s ostatními židovskými novináři propuštěn z Lidových novin a poté pracoval jako knihovník v židovské obci
-         svojí dceru Jiřinu poslal vlakem do Londýna. Jako jediná z rodiny přežila
-         r. 1943 byl transportován do Terezín a roku 1945 zemřel v Osvětimi
-         ve svých dílech humorně líčil život maloměsta

Díla:
-         Dům na předměstí
-         Muži v ofsajdu
-         Bylo nás pět: hl. postavy: Petr Bajza, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Zilvar z chudobince a Eda Kemlink. Autor vzpomíná na své dětství v Rychnově nad Kněžnou. Vypravěčem a zároveň hlavním hrdinou je školák Petr Bajza. Kniha je poměrně volným sledem jednotlivých příhod a dobrodružství, jež potkávají vypravěče a jeho čtyři kamarády. Román napsal Poláček krátce před odchodem do Terezína v roce 1943, poprvé vyšel rok po válce. Roku 1995 bylo dílo zfilmováno jako šestidílný televizní seriál.

Eduard Bass:
-         spisovatel, novinář, kabaretiér (založil nejznámější kabaret Červená sedma v Praze kolem 1. světové války, sloužil k pobavení lidí) v kabaretu se hrály písně
-         šéfredaktor Lidových novin (1933-1942), byl nucen z LN vyhodit Židy - dodnes není známo, zda-li jejich vyhození mohl zabránit
Díla:
-         Lidé z maringotek (soubor povídek)
-         Cirkus Humberto (1941): vyzdvihuje vůli, ctižádost, spravedlnost, dodržování řádu, pravidel = oslava talentu českého národa. Příběh se odehrává v letech 1826 až 1924 a vypráví o šesti generacích cirkusové rodiny Humberto. Zakladatelem cirkusu je Carlo Humberto, jeho pokračovatelem zeť Bernhard Berwitz, který utrpí smrtelná zranění v tygří kleci. Po něm se ujímá vedení cirkusu jeho syn Petr a posledním ředitelem je Václav Karas, který se marně snaží udržet slávu cirkusu. Spolu se svou ženou odjedou do Prahy, kde zakládají Varieté Humberto. Jejich syn Petr cirkusové nadání nepodědil, ale vnučka Lidka se prosadí jako baletka a vystupuje pod uměleckým jménem Ludmila Humberto. Slavné jméno je zachováno.

Franz Kafka (1883 - 1924, zemřel ve věku 40 let):
-         Pražský spisovatel, mateřský jazyk němčina, mluvil česky a částečně francouzsky
-         pocházel ze židovské rodiny, špatně vycházel se svým otcem a za 2. svět. Války jeho sourozenci zemřeli v koncentračním táboře
-         příčinami jeho osamělého, bezmocného a méněcenného chování byly: despotický (panovačný) otec, izolovanost uprostřed českého prostředí, profesní omezení díky židovskému původu, 14x se stěhovali (bydleli u Staroměstského nám.) nevyléčitelná nemoc - tuberkulóza

Díla:
-         Proměna: příběh o muži Řehoři Samsi, který se jednoho rána probudí a je broukem. Je zděšen a snaží se svoji změnu před rodinou skrýt - avšak nepodaří se mu to. Rodina začíná finančně strádat (ptže Řehoř byl živitelem rodiny). Nakonec umírá a druhého dne jej nalezne posluhovačka ("Pojďte se podívat, ono to chcíplo; leží to tam dočista chcíplé!") a jeho mrtvolu vyhodí. Samsovím se jeho smrtí viditelně ulevilo.

-         Proces: Prokurista banky Josef K. je v den svých třicátých narozenin zatčen dvěma úředníky, je však ponechán na svobodě. Jen čas od času dochází k výslechu na půdu jakéhosi činžáku. Josef K. nezná předmět obžaloby. Po roce, v předvečer svých 31. narozenin, je opět zatčen ve svém bytě. Úředníci ho odvlečou do opuštěného kamenolomu, kde ho zabijí jako psa. Název díla Proces dal knize přítel Kafky - Max Brod, protože dílo nemělo název.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama