Vypravování

8. května 2010 v 13:29 | Martin Mottl |  ČJ - Jazyková část
Vypravování


- je volný slohový útvar

Charakteristika
  • podstatou vypravování je převyprávění příběhu - text má tedy děj
  • lze psát pověst, pohádku, horor, fantasy, detektivku, humoristickou povídku atd.
  • lze psát chronologicky či retrospektivně (děj začíná rozuzlením)
Členění textu (osnova):
  • úvod, stať a závěr
I.                    Expozice - úvodní situace, seznámení s prostředím, s postavami
II.                 Kolize - zápletka - událost, kterou začíná příběh
III.               Krize - vyvrcholení konfliktu, který ukáže, že vývoj již nemůže pokračovat stejným směrem
IV.              Peripetie - náhlý obrat, rozuzlení
V.                 Katastrofa - rozuzlení k dobrému nebo ke zlému
Vypravování v:
 běžné komunikaci: používají se slangové výrazy, hovorový jazyk, vulgarismy,
uměleckém stylu: používání metafory, přirovnání, personifikace, metonymie, hyperbola, eufemismus, synekdocha, oxymóron, přirovnání, hyperbola
Metafora - na základě nějaké podobnosti - okno je skleněná loď připoutaná k břehům mé světnice
Přirovnání - stejný princip jako metafora, ale má 3 části - Krásná jako kvítka na modranském džbánku, Sladká jako střída dalamánku
Personifikace - přenášení vlastností živých bytostí na neživé věci - okna hleděla do ulice
Metonymie - obrazné pojmenování na základě souvislosti - Stadion bouřil nadšením, Hrad se neshodl se Strakovou akademií
Hyperbola - nadsázka v citově zabarvených projevech - Stokrát jsem ti říkal, aby sis uklízel pokoj! Bylo to peklo!
Eufemismus - zjemnění významu - odešel navždy, naposledy vydechl
Synekdocha - pojmenování celku dle 1 části - Stůl přitáhl tatínka domů
Oxymóron - nelogické spojení - Mrtvé milenky cit, zbořené harfy tón
Přirovnání - něco je jako něco - Brodil se jako pes
Hyperbola - nadsázka - Ty seš ale nádhera (myšleno negativně)

Jazykové prostředky užívané ve vypravování:

Řeč vypravěče - ich- forma, nebo er-forma.
Řeč postav - přímá řeč (Otočila se k němu a vzdechla: "Jak já tě miluju, drahý ! Život bez tebe pro mne nemá smysl. ")
-         nepřímá řeč (Otočila se k němu a řekla, že ho miluje a že život bez něho pro ni nemá smysl.)
-         polopřímá řeč (Vztáhl k ní obě ruce a zůstal stát v němém obdivu. Otočila se k němu. Miluje ho a její život bez něho nemá smysl.)
-         nevlastní (neznačená) přímá řeč: Otočila se k němu. Miluju tě, drahý, a život bez tebe pro mne nemá smysl.
Vnitřní monolog- samomluva postavy, nepronesená nahlas. Znázorňuje vnitřní svět postavy - jejích emocí a představ, zpravidla má ich formu. (Otočila jsem se k němu. Stál přede mnou, obě ruce vztažené ke mně, v očích takový zvláštní výraz.
Jak já tě miluju, drahý, život bez tebe pro mne nemá smysl, ale ty se tváříš jako osel….)
. Velmi vhodný prostředek pro vyjádření napětí okamžiku, pro vylíčení dramatického momentu děje.

Syntax vypravování (zabývá se tvorbou celých vět: významová a formální stránka věty, zabývá se větným členěním, slovosledem atd.)
Ich-forma - často se blíží běžnému mluvenému vypravování - vhodné je tedy volné přiřazování vět, třeba i bez využití spojky a (Už jsem toho všeho měla dost. Otočila jsem se k němu zády, sebrala si své věci a práskla jsem za sebou dveřmi.)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama