Charakter a postoje

25. listopadu 2010 v 22:05 |  Psychologie
13. Charakter a postoje
Struktura

Charakteristika charakteru

Charakter - je soustava vlastností, které umožňují řídit jednání člověka podle společenských (zejména morálních) požadavků.

Charakter je slovo řeckého původu - znak, vtisknout značku.

Struktura
Charakter lze popsat pomocí vztahů jedince k těmto důležitým životním zkušenostem.

1)      Vztah k sobě samému - je otázkou sebehodnocení a sebeřízení. Například tyto char. vlastnosti: upřímnost, samolibost, sebeúcta, sebedůvěra, sebekritičnost, sebekontrola, ctižádostivost
2)      Vztah k druhým lidem (ke společnosti) - dobrosrdečnost, taktnost, štědrost, slušnost, obětavost, povýšenost, chamtivost, závist, sobectví.
3)      Vztah k práci (pracovní char. vlastnosti)
-          postroj k práci - svědomitost, zodpovědnost, usilovnost, lenivost, odolnost vůči zátěži
-          způsob práce - důkladnost, přesnost, dochvilnost, nedochvilnost, nepřesnost, povrchnost
4)      Vztah k hodnotám - jak materiálním tak duchovním

Hodnota (vaule) - je vlastnost, kterou člověk přisuzuje určitému objektu (předmětu, jevu, činnosti) podle toho jak uspokojuje jeho potřeby, zájmy
·         Do
této skupiny char. vlastností patří např.: vztah k morálce, k ŽP, vztah k životu, vztah k věcem, majetku.

Jednotlivé složky char. jsou navzájem spjaty např. vztah k sobě souvisí s plněním pracovních povinností, s postojem k přírodě.

Utváření charakteru
Charakter není vrozený, utváří se především v předškolním věku. jeho vývoj začíná patrně až kolem 3 let v období tzv. sebeuvědomování, které je spojeno s negativismem. Charakter se utváří v procesu zvaném interiorizace (zvnitřnění), kdy dochází k přijetí vnějších požadavků na své vnitřní přesvědčení.

dvě vývojová stadia:
·         heteronomní - jednání jedince je určováno z vnějšku (rodiče)
·         autonomní - jednání je určováno zvnitřnělými normami

Tři etapy procesu itezeriorizace.
  • První podmínkou pro utváření charakteru je určitá rozumová zralost jedince, který vnější požadavky rozumově chápe.
  • V další fázi postupně dochází k přetváření vnější mravní autority ve svůj vnitřní mravní zřetel především tím, že dítě požadavek citově prožívá.
  • V poslední etapě utváření char. vlastností jedinec bez vnějších příkazů uvědoměle jedná.

Na utváření charakteru má rozhodující vliv rodina se svým způsobem života a výchovným stylem, škola, skupina vrstevníků v poslední době se více upozorňuje na význam sebevýchovy.

Charakterologie dle R.F. Pecka
Na základě velkého výzkumu v USA rozlišuje 5 charakterových typů, které lze řadit vzestupně.
a)      amorální - (cca 1.rok: kojenec), bez svědomí, bez ohledu na druhé, jedná bez zábran
b)      prospěšný, účelově zaměřený - (2-6 let: předškolní věk), stále výrazně egocentrický, morálně se chová pouze tehdy, když se to vyplatí
c)      konformní - (6-15 let: školní věk), dělá to, co druzí, snaží se vyhovět jejich očekávání, dodržuje stanovená pravidla
d)     iracionálně vědomý - (časté v pubertě a adolescenci), jedná podle svých vlastních vnitřních norem, které jsou ale obecně nepřijatelné, je nepřizpůsobivý, často podléhá emocím
e)      racionálně altruistický - (ideál v dospělosti) je nejvyšší stupeň morální orientace, upouští od egocentrismu, prosazuje altruismus, jedinec jedná podle zdravých vnitřních zásad

Charakteristika postoje
Postoj - je relativně stálý systém hodnocení, cítění a sklonů jednat ustáleným způsobem vzhledem k určitým podnětům.

tři složky každého postoje:
1)      poznávací, kognitivní
2)      citová, emocionální
3)      konativní, behaviorální, tendence jednat

Postoje obvykle dělíme podle toho, zda v nich převládá kognitivní, vědomostní složka, která se vždy utváří vědomě.
-          přesvědčení - převládá vědomostní složka
-          předsudky - převládá iracionální složka

Utváření postojů
Začínají se utvářet kolem 3-4 let vlivem živ. zkušeností, procesem socializace.

Změny postojů
-          sourodé - z kladného na ještě kladnější
-          nesourodé - z kladného přes neutrální na záporný a naopak

Seberegulační vlastnosti
jsou ty vlastnosti osobnosti, ve kterých člověk (na základě poznání sebe sama) řídí a kontroluje své chování a prožívání.

a)      Sebeuvědomování - se začíná rozvíjet kolem tří let
b)      Sebepoznávání - jde o nalezení obrazu sebe sama, zahrnuje především představu o:
-          svém těle
-          svých vlastnostech osobnosti
-          životních plánech
a)      Sebehodnocení - může docházet k: sebepodceňování, sebepřeceňování, přiměřené zdravé sebevědomí
-          subjektivní JÁ - jaká je moje vlastní představa o sobě sama
-          zrcadlové JÁ - to co si o mě myslí a jak mě vnímají druzí lidé
-          reálné JÁ - jsou moje skutečné vlastnosti
-          ideální (potencionální) JÁ - zahrnuje naše přání, perspektivy
b)      Sebekritika - je vyslovené sebehodnocení zaměřené na vlastní nedostatky (ve vlastnostech, schopnostech, v činech, i v úmyslech). Je li upřímná, může být účinným mechanismem seberegulace.
c)      Svědomí - je soustava vnitřních mravních zásad (zvnitřnělý systém zákazů a příkazů), které určují co se smí a nesmí, co je morální a co je nemorální. Je nejsilnější vnitřní regulátor našich činů.
d)     Volní vlastnosti - vůle je nejvyšší orgán seberegulace. Rozlišujeme vlastnosti vůle jako
-          záporné - lenost, zbabělost, liknavost, vznětlivost, pohodlnost aj.
-          kladné - vytrvalost, houževnatost, cílevědomost, odvaha, sebeovládání, rozhodnost, trpělivost, píle
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 online online | E-mail | Web | 20. dubna 2016 v 8:44 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama