Psychologie osobnosti 2

25. listopadu 2010 v 22:59 |  Psychologie

Psychologie osobnosti


13. Dynamické vlastnosti, temperament

Temperament - je souhrn vlastností organismu určujících dynamiku a intenzitu prožívání a chování osobnosti.

V psychologické literatuře jsou obvykle rozlišovány typologie osobnosti:
·         biopsychické - temperament se třídí dle znaků tělesných i psychických (klasická Hippokratova - Galenova, Pavlov, Kretschmer, Sheldon)
·         psychologické - třídění pouze podle, duševních vlastností (Jung, Eysenck)

Klasická typologie (Hippokratova - Galánova)
Vycházeli s mísení tělesných šťáv, na základě přesného pozorování dospěli ke správným charakteristikám, jež platí do dnes.

a)      sangvinik (krev) - P společenský, přátelský, vyrovnaný, aktivní, optimistický, výřečný, podnikavý, N nevytrvalý, povrchní
b)      cholerik (žluč) - P energetický, nebojácný, tvořivý, samostatný, výkonný, iniciativní, N příliš impulsivní, výbušný, náladový
c)      flegmatik (sliz, hlen) - P trpělivý, rozvážný, klidný, vyrovnaný, zodpovědný, N příliš pomalý, nerozhodný, pasivní
d)     melancholik (černá žluč) - P velmi citlivý, chápající, ohleduplný, obětavý, svědomitý, pečlivý, N příliš pesimistický, uzavřený, urážlivý, nedůvěřivý, shovívavý, mírný

V praxi neexistují vyhraněné typy, ale typy smíšené.

Typologie podle I. P. Pavlova
Vychází z vlastností nervových procesů vzruchu a útlumu. Rozlišuje jejich:
sílu, vyrovnanost, pohyblivost

čtyři temperamentní typy
a)      slabý - nezvládá silné podněty (vedou k útlumu), neumí se přizpůsobit, převládá bázlivost, je zranitelný, citlivý, plachý (melancholik)
b)      silný, nevyrovnaný - vyznačuje se velkou silou obou procesů, ale převládá vzruch nad útlumem, je impulsivní, výbojný (cholerik)
c)      silný, vyrovnaný a nepohyblivý - malá pohyblivost nervových dějů, při velké síle, potřebuje silnější podněty, aby vůbec započal s aktivitou (flegmatik)
d)     silný vyrovnaný a pohyblivý - vyznačuje se dostatečnou silou a vyrovnaností nervových procesů, dobře se vyrovnává s náhlými životními situacemi (sangvinik)


Jungova typologie
C. G. Jung - švýcarský psychiatr. Zakladatel tzv. analytické psychologie.
a)      extrovert - je družný, společenský, má hodně přátel, cítí potřebu být obklopen lidmi se kterými, si může povídat, nerad sám čte a studuje. Touží po vzrušení, rád riskuje, je spíše impulsivní.
b)      introvert - je naopak klidný, introspektivní, spíše nesmělý, zdrženlivý a uzavřený vůči lidem, kteří nejsou jeho intimními přáteli. Nemá rád vzrušení, bere vážně každodenní povinnosti a oceňuje spořádaný způsob života. Přísně kontroluje své city, málokdy se rozzlobí. Je spolehlivý, trochu pesimistický.

Eysenckova typologie
H. J. Eysenck, německý psycholog se pokoušel experimentálně dokázat platnost Jungovy typologie temperamentu o škálu tzv. neurotismu, která označuje krajní póly pojmy.
a)      labilita - náladovost, nedostatek sebeovládání a sebejistoty, nadměrná vzrušivost i na podněty menší intenzity, společenská plachost, neklid.
b)      stabilita - kterou už lze snadno charakterizovat pomocí opačných vlastností lability

graf viz. učebnice str. 136

Kretschmerova konstituční typologie
Typologie stanovená na základě odlišností lidí podle tělesné stavby rozlišuje E. Kretchmer typy:
1)      asymetrický typ -vytáhlý, štíhlý, úzký hrudník, ramena i boky, dlouhé končetiny a slabší svalstvo tzv. schizotymní typ - podobný introvertu, častěji se u něj vyskytuje schizofrenie
2)      pyknický - menší postava, zavalité tělo, sklony k obezitě, měkké svalstvo, kulatá menší hlava tzv. cyklotymní povaha (extrovert), častý je výskyt cyklofrenie (maniodepresivní psychózou)
3)      atletický typ - dobře vyvinuté svaly, souměrná postava se širokými rameny a hrudníkem, relativně štíhlé nohy, hrubý kostnatý obličej, tzv. viskózní typ psychomotoricky spíše klidný, rozvážný, solidní, ale pomalý, malá citlivost a vzrušivost

Scheldonova typologie
Americký psycholog, který ostře kritizoval Kretchmerovu typologii, ale na základě studia mnoha set lidí došel k následující typologii, která koresponduje s Kretchmerovu typologií:
a)      typ ektomorfní - (tělo utvářené "křehce" nervovou soustavou, mozkem), cerebrotonní povaha se vyznačuje přecitlivělostí se sklonem k introverzi, samotářství, emočně zdrženlivý
b)      typ endomorní - (tělo utvářeno vnitřně, tukem), viscerotonní povaha - člověk je snášenlivý, klidný, společenský, rozvážný, uvolněný preferující tělesné pohodlí a požitkářství
c)      typ mezomorfní - (tělo je utvářeno vnějšně, svaly), somatotonní povaha - člověk je smělý, přímý, aktivní, s energií a touhou po moci, po sebeuplatnění, se sklonem k dobrodružství a agresivitě


14. Výkonové vlastnosti
Schopnostijsou základní, všeobecné a relativně trvalé vlastnosti osobnosti člověka, projevující se v kvantitativních a kvalitativních charakteristikách výkonu.

Nejsou vrozené ale vznikají a rozvíjejí se na základě vrozených vloh (dispozic).

Vlohy(dispozice) jsou anatomicko-fyziologické zvláštnosti člověka, jeho organismu a činnosti centrální nervovém soustavy. rozlišujeme následující stupně vloh:
  • nadání - umožňuje nadprůměrné výkony (hudební, umělecké)
  • talent - je vysoce rozvinuté nadání, je předpokladem vynikajících výkonů
  • genialita - mimořádně rozvinutý talent, vytváří vrcholná díla s historickým významem, ovlivňují vědecký pokrok, trvale obohacují lidstvo

Druhy schopností
Mezi nejznámější rozlišení patří druhy schopností podle Cattela a Guilfroda:
R. B. Cattell - rozlišuje schopnosti perceptivní
(spojené s vnímáním, senzitivitou) a efektorické (spojené s výkonem)

J. P. Guilfordna základě faktorové analýzy dospěl k těmto třem druhům schopností:
  • perceptivní - rozlišovací schopnosti barev, zvuků, vůní, chutí, rozvinutost smyslu pro rovnováhu
  • psychomotorické - faktory síly, zrychlení, motorické rychlosti, koordinace pohybů, statické a dynamické přesnosti, obratnosti
  • intelektové - faktor konvergentního a divergentního myšlení, řeči, paměti, hodnocení

Nejobecnější dělení schopností je jejich rozdělení na specifické schopnosti (herecké, jazykové, matematické) a obecné schopnosti (moudrost, soudnost - tzv. všeobecná inteligence)

Pojem inteligence
Inteligenceje schopnost učit se zkušenosti, přizpůsobit se řešit nové problémy, používat symboly, myslet, usuzovat, hodnotit a orientovat se v nových situacích na základě určování podstatných souvislostí.

Nebo též je inteligence definována jako obecná rozumová schopnost.

Druhy inteligence
Ch. E. Spearman
začátkem minulého století zavedl tzv. dvoufaktorovou teorii inteligence:
  • G-faktor (generální) inteligence - užíváme při všech činnostech
  • S-faktor (speciální) inteligence - zahrnuje zvláštní schopnosti pro řešení speciálních problémů

R. B. Cattell- nejvíce akceptovaná
  • fluidní (biologická, vrozená) je nezávislá na učení, vzdělání, kultuře, zkušenosti člověka, je "kulturně spravedlivá", je určena nadáním jedince v oblasti nervových procesů zpracovávat vnímané vztahy, s přibývajícím věkem se nemění
  • krystalická (kulturní, získaná) je založena na kognitivních procesech získaných učením, na vědomostech a schopnosti využívat je, mění se s úrovní vzdělání

J. P. Guilford -morfologický prostorový model inteligence
a)      obsah myšlení - figurální, symbolický, sémantický, behaviorální
b)      operace myšlení - poznávací, paměti, divergentní produkce, konvergentní produkce, ohodnocení
c)      produkty myšlení - jednotky, třídy, relace (vztahy), systémy, transformace, implikace

I Amthauer - vyvinul v roce 1953 Test struktury inteligence, který obsahuje 9 subtestů velmi oblíbený v ČR
1)      IN - informace (logický úsudek …)
2)      EL - eliminace slova (jazykový cit …)
3)      AN - analogie (kombinační schopnosti flexibilita …)
4)      GE - generalizace, zobecňování (tvoření nadřazených pojmů)
5)      AR - aritmetika (praktické početní myšlení)
6)      NU - numerické řady (teoretické početní myšlení)
7)      PL - plošná představivost (bohatství představ)
8)      SP - prostorová představivost
9)      ME - mechanická paměť (schopnost uchovat v krátkodobé paměti naučená slova, úroveň koncentrace …)
Je možno srovnávat výsledky ve faktorově blízkých skupinách subtestů (bloků), které jsou tyto:
  • verbální subtesty (IN, EL, AN, GE, ME) - vyžadují schopnost operovat se slovy jako symboly, ukazuje úroveň verbální inteligence, úspěch v tomto bloku svědčí o zaměření na společenské vědy
  • matematické subtesty (AR, NU) - projevuje se v nich schopnost operovat s čísly, kvantitativními symboly, popisuje matematicko-přírodovědné či teoreticky technické nadání
  • názorové subtesty (PL, SP) - zkouší úroveň myšlení vázaného na názor a vypovídají o technickém a přírodovědeckém nadání

Jako určitou vzpouru proti přeceňování jazykového a logicko-matematického pojetí inteligence uvádí H. Gardner následujících sedm druhů inteligence:
1)      jazyková
2)      logicko-matematická
3)     
prostorová
4)      pohybová
5)      hudební
6)      sociální
7)      osobnostního rozvoje

Měření inteligence
mentální věk, fyzický věk, IQ - inteligenční kvocient

W. Stern
IQ=MV/FV x 100

Pásma inteligence podle Bineta
  • nad 140 = genialita (0,2%): absolutní předpoklady pro tvůrčí činnost, určují směr poznání ostatních
  • 130 a více = výjimečná inteligence (superiorní) (2,8%): mimořádné předpoklady pro tvořivou práci, vynikající manažeři
  • 120 - 129 = vysoce nadprůměrná inteligence (12%): snadno vystudují VŠ, může dosáhnout vynikajících výsledků při tvůrčí či manažerské činnosti
  • 110 - 119 = nadprůměrná inteligence (12%): vystuduje VŠ, při vysoké pracovitosti může získat mimořádné pracovní postavení
  • 90 - 109 = průměrná inteligence (50%):
a)      lepší průměr (100 - 110) - vystuduje VŠ jen s obtížemi, důsledností a pracovitostí může získat společenské zařazení předchozí kategorie
b)      slabší průměr (90-100) - dokáže složit maturitní zkoušku, v práci se uplatní ve středním postavení
  • 80 - 89 = podprůměrná inteligence (10%): dokáže absolvovat ZŠ a dobře se uplatnit v manuální profesi
  • 70 - 79 = výrazně podprůměrná inteligence (10%): s problémy zvládne ZŠ, úspěšný ve zvláštní škole
interval mezi 70 - 80 je považován za hraniční pásmo mezi normou a mentální retardací
  • 50 - 69 = lehká mentální retardace - dříve debilita (6,8%): je-li dobře veden, absolvuje zvláštní školu
  • 35 - 49 = střední mentální retardace - dříve imbecilita (2,0%): osvojí si základní sebeobslužné návyky
  • 20 - 34 = těžká mentální retardace - dříve idiocie
  • 0 - 19 = hluboká mentální retardace - dříve hluboká idiocie (celkem idiotie 0,2%)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama