Sociologie 4

15. listopadu 2010 v 12:58 |  Sociologie
4. Sociální struktura
Sociální struktura-relativně stabilní a trvalé vzorce uspořádaných sociálních vztahů, které tvoří základ toho čemu říkáme společnost.
Např. fotbalový tým- sociální struktura koordinuje činnosti
jedenácti jednotlivců v týmu, mají společný cíl. => Sociální struktura transformuje soubor lidé v koordinovanou jednotku společenství.
Sociální strukturu studujeme z mikrospektivy- detailní analýza, toho co lidi dělají, říkají a myslí si.                                                                Z makrospektivy- to je pohled na celkové
uspořádání, dlouhodobé trendy populací
Definice sociálních skupin
Množství lidí
kteří cítí společenskou totožnost
a vzájemně na sebe reagují strukturovaným způsobem.
Primární a sekundární skupiny
Primární skupiny- rodina, malé seskupení, založená na vstřícných, osobních a důvěrných vztazích. Členové o sebe pečují , mají stejné zkušenosti a stejné názory a představy.
Sekundární skupiny- chladné neosobní seskupení, vztahy jsou omezené a účelové. Jsou vytvářeny za účelem dosažení cíle. Kolegové - někdy se z nich stane primární skupina.
Společnost- autonomní populace jejíž členové jsou podřízeni stejné politické moci, obývají stejné území , stejnou kulturu a pocit sdílené totožnosti.
Sociální stratifikace- strukturovaná nerovnost mezi různými skupinami lidí.
Nejen majetková , ale i muž x žena. 4. Základní systémy stratifikace :
Otroctví- extrémní forma nerovnosti, někteří jednotlivci jsou vlastnictvím jiných jednotlivců. Někteří otroci byli plně bezprávý a někteří se podobali spíše služebnictvo,
otroci vyloučeni z vojenského
a politického života. Nejhorší byly práce na plantážích- těžká práce a tresty
Kastovní systém- Indie, liší
se podle oblasti, Volně řazena soustava představ a praktik-rozdělení do kas. Nejvyšší
varna jsou brahmáni- čistí,nedotknutelní- nejnižší, jen ti můžou šahat na zvířata a nečisté látky. . Pozici
v rámci kastovní hierarchie
mohou měnit jen celé skupiny najednou. Jednotlivec by musel opustit kulturu a odjet.
Stavovský systém- hlavně v feudální Evropě.
vrstvy které se liší povinnostmi a právy- šlechta, kněží, třetí stav. Každý stav má práva a povinnosti.Individuální mobilita- společenský vzestup (sňatek, stát se kněžím, vojsko) . Zbytky tohoto systému ještě přežívají ve Velké Británii, kde jsou dodnes uznávány dědičné tituly a významní podnikatelé nebo státní úředníci mohou být za své zásluhy povýšeni do rytířského či šlechtického stavu.
Třídy- mají ekonomické prostředky které ovlivňují jejich způsob života. Vyšší, střední, dělnická třída, zemědělci. Třídy se liší od prvních tří. 1. Nejsou založeny na náboženství ani na právním podkladu. Neexistují ostré hranice mezi třídami, žádné výtky k manželství mezi stavy. 2. Sociální mobilita, postavení v třídní hierarchii, dosažená
dědictvím, vzděláním….postup nahoru i dolů. 3. Jsou závislí na ekonomice, materiálních prostředcích, to určuje třídní postavení na rozdíl od ostatních kde je to např. náboženství
4. Mají neosobní povahu, nezpochybňuje se proč má člověk peníze.
Rozlišují se dle platů a vzdělání. Rozdělují se na vyšší třídu- zaměstnavatelé, bankéři, střední třídu- úředníci, dělnictvo- manuální práce, někde je i čtvrtá třída- zemědělci
Sociální mobility- nahoru i dolů. Pohyb jednotlivců mezi socioekonomickými pozicemi. vertikální mobilita- nahoru i dolů po socioekonomické stupnici. Vzestupná moc- zisk vlastnictví, příjmu nebo statutu. Sestupná- ztráta vlastnictví, příjmů nebo statutu.
"laterál mobilit"-prostorová-pohyb v prostoru,stěhování, migrace. Prodej drahé nemovitosti a zakoupení levnější. Většinou v Americe.
Je to také ukazatelem otevřenosti nebo uzavřenosti společnosti. -nakolik postavení respondenta souvisí s jeho rodiči. -
Sociální mobilita- Vertikální mobilita představuje pohyb vzhůru či dolů po socioekonomickém žebříčku
vzestupně mobilní
sestupně mobilní
horizontální (laterální) mobilita- přesuny do jiných čtvrtí, měst nebo oblastí.
mobilita intragenerační- zajímáme se o jedince jeho vzestup či pokles na sociálním žebříčku
intergenerační mobilita- zabýváme se i tím, do jaké míry následují děti v typu zaměstnání své rodiče nebo prarodiče
málo osob soc. mobilních = status dán (spol. třídní) - uzavřená (např. Bělorusko, Čína, Barma)

hodně osob soc. mobilních
= otevřená (západní demokracie)

problém - tytéž situace jinak hodnoceny podle každé teorie jinak - každý sociolog dochází k jiným závěrům
třídní model (Marx)                                                                     graduální model (společnost vrstev)

1. vládnoucí vrstva (vlastníci)                                   1. elita, vyšší třída
2. střední třída                                                                                2. vyšší střední třída, střední třída (odborníci, řídící funkce)
3. dělníci                                                                            2. - 3. nižší střední třída(úředníci, učitelé)
4. (Lumpen)proletariát                                                               3. vyšší nižší třída(kvalifikovaní dělníci)
4. nižší nižší třída (méně nebo vůbec kvalifikovaní)


TEORIE STRATIFIKACE I
Karl Marx
(definuje) Třídy = jako skupinu lidí, kterou spojuje její vztah k výrobním prostředkům-zdrojům obživy
Průmyslníci - kapitalisté: disponují výrobními prostředky (vlastníci) kupují si dělníky
Dělnická třída - získávají prostředky obživy prodejem své pracovní síly, proletáři
Vztah mezi třídami je založen (podle Marxe) na vykořisťování
V každé společnosti existují dvě hlavní třídy-majitelé výrobních prostředků a ti co je nemají. Ještě vymezoval
přechodné třídy- pozůstatky zemědělců

TEORIE STRATIFIKACE II
Max Weber
Vychází z Marxe, ale více rozvijí, nejen že záleží na ekonomických rozdílech, ale i dovednosti, znalosti, osvědčení a kvalifikace, které mají zásadní
vliv
na to, jaké zaměstnání kdo ve společnosti získá. Kromě tříd rozlišil i 2 stratifikace-
Status = rozdílná úcta či prestiž, které se těší jednotlivé sociální skupiny
- třída je objektivně dána, status záleží na subjektivním hodnocení sociálních rozdílů, muže být pozitivní (lékaři)a negativní(židé) je odvozen od životních stylů
Strana = skupina osob, která spolupracuje, protože má společný původ, cíle nebo zájmy
TEORIE STRATIFIKACE III
Lenskiho syntéza
1. zdrojem nerovností jsou kooperace i mocenský nátlak.
2. někde kooperace jinde násilí (odstranění konkurence)
3. nerovnost je univerzální, ale ne všechny její aspekty jsou nutné
4. nerovnost plodí konflikt o různé intenzitě
5. některé společnosti jsou spíše třídní, jiné představují spíše hierarchii vrstev
Erie Olin Write
tři dimenze kontroly nad ekonomickými prostředky, podle nichž lze rozlišit hlavní společenské třídy. Těmito třemi dimenzemi jsou 1. investice nebo finanční kapitál, 2. fyzické výrobní prostředky (půda, továrny, kanceláře) a 3. pracovní síly.


Frank Parkin
sociální uzavírání - proces, v němž se určité skupiny snaží získat monopol na určité zdroje či prostředky (majetek, bohatství, etnický původ, jazyk, náboženství) Při sociálním uzavírání vznikají procesy:

exkluze-(vylučování):
snaha vlivných skupin nepřipustit "ty druhé" k podílu na tom, čeho si cení, tj. neposkytnout jim určitá privilegia

uzurpace (oklešťování) je naopak snaha
méně privilegovaných získat podíl na zdrojích, které si dosud monopolizovali ti druzí.
Z toho může vzniknout zdvojené uzavírání- Například bělošské odbory, které vylučovaly příslušníky etnických menšin, se současně snažily oslabit monopolní postavení zaměstnavatelů

Feminizace- rutinní nemanuálních činnosti, které dnes bývají častěji svěřovány ženám.
Snižování kvalifikace-. Řada dovedností, které byly dříve po těchto pracovnících vyžadovány, už ztratila svůj význam, protože je zčásti nebo docela nahradily stroje
Chudoba- a)absolutní
                     b) relativní                   
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama