Sociologie 6

15. listopadu 2010 v 12:59 |  Sociologie
6.Náboženství

Sehrává významnou úlohu v lidském životě, součástí
lidského
bytí a mělo ohromný vliv na to, jak lidé vnímali okolní svět a jak na něj reagovali.
S náboženskými symboly a rituály se setkáváme ve všech kulturách
Náboženské přesvědčení
je zdrojem útěchy a podpory
Náboženské přesvědčení se stalo zdrojem společenských konfliktů a válek
V dnešním světě jakoby klesal význam náboženství s nástupem vědy a moderního průmyslu ztrácí náboženství své ústřední postavení ve společenském životě. Věda a racionalismus, ale mlčí o tak základních otázkách, jakými jsou smysl a cíl lidského života - otázkách, jimž naopak náboženství vždy věnovalo prvořadou pozornost
Studium náboženství klade na sociologa
velké nároky na sociální imaginaci

Pokles vlivu náboženství a jeho úloha dnes

Sekularizace- pokles vlivu náboženství v mnoha sférách života společnosti
1.
je to pokles členství a aktivity v církvi a náboženských organizacích (Německo, Rakousko- málo lidí platí náboženskou daň)
2. pokles společenského a politického vlivu církví
3. Vliv náboženských myšlenek na uvažování dnešních lidí je menší , než tomu bylo v tradičních společnostech
(Sakra- dnes řekneme bez toho aniž bychom věděli, že to dříve mělo nějaký náboženský význam)

Náboženství však přesto i dnes plní jen těžko nahraditelnou roli :
v základních otázkách smyslu a cíle
lidského života
náboženství je protipól racionalismu

Definice náboženství

Giddens- porovnával náboženství , hledal jejich společný charakter a pak vymezil odlišnosti


Všechna náboženství
Používají symbolů(v každém náboženství vyskytují bytosti nebo předměty, které jsou považovány za posvátné)
Vyvolávají pocity úcty a bázně
Jsou spojena s kolektivními rituály nebo ceremoniály-

často spojeny s hmotnou kulturou a uměním dané společnosti - hudbou, malířstvím nebo sochařstvím, tancem, vyprávěním a literaturou
pomáhají přilákat další generace,
pomáhají člověku přečkat těžkosti dne, aby se měl na co těšit -masopust . Za rituální činy považujeme modlitby, zpěvy, bohoslužby v nejširším slova smyslu, půsty a mnoho dalších projevů; patří sem i přikázaná a zakázaná jídla.
Rituální činy
se obracejí k nábožen
ským symbolům, jsou obvykle vnímány jako něco zcela odlišného od běžných životních úkonů a postupů( Kolektivní ceremoniály v kostelech -hlavní faktor, jímž se odlišuje náboženství od magie, ta se týká jedinců

Charakteristika platné jen pro křesťanství, neplatí obecně pro všechna náboženství

Nejsou monoteistická-(katolíci mají i Panu Marii, Buddhismus žádné bohy nemá)
Nelze ztotožňovat náboženství s mravním přikázáním- pro náboženství orientovaná na přírodu
nemá smysl mravní ponaučení
(u starých Řeků bylo bohům jedno jak lidé jedali)
Posmrtný život
Ne všechna slibují odměnu v posmrtném životě

Všechna náboženství
nevysvětlují , jak vznikl svět
Pojem náboženství není totožný s představou něčeho nadpřirozeného
Islám a křesťanství se ve svém původu částečně překrývají a uznávají některé společné proroky; přesto se vzájemně odmítají a zahrnují do kategorie "nevěřících".(od 11. Stol křížové výpravy až v roce 1272, se muslimům podařilo dobýt celou Svatou zemi zpět.)
Malé kultury-
nemají soustavy kněžích, ale spíše šamany.
Vyskytují se zde 2 formy náboženství
totemismus a animismus, totem
je
obecný termín k označení určitého druhu zvířete nebo rostliny, funguje i v dnešní společnosti. (maskoti, zvíře v erbu týmu). Animismus znamená víra v duchy, v dobré i zlé, jako původce nemocí…posedlost…

Monoteistická náboženství

Židovství -
1000 let př. N. l.
Původně kočovníci, kteří se inspirovali jinými náboženstvími
Jeden všemohoucí Bůh
Dodržování přísných mravních pravidel- hodně toho co se nesmí
Židé žili rozptýlení v diaspoře
Tóra a Talmud - opírají se o svaté knihy, Starý zákon
Židé byli pronásledování- holocaust
18 mil. Vyznavačů- málo vyznavačů, je to náboženství pro vyvolené
Izrael- první stát, který uznal židovství, jako oficiální náboženství

Křesťanství-

Vzniklo jako židovská sekta v 1.století
Ježíš- Mesiáš, Kristus (pomazaný) byl ortodoxní žid
Šiřitelem křesťanství byl sv. Pavel, dal křesťanství podobu organizovaného
náboženství
Křesťané byli pronásledování
Císař Konstantin uznal křesťanství
za oficiální náboženství Římské říše.
1,9 miliardy vyznavačů
Bible- starý i nový zákon (na konci jsou evangelia)
Křesťanství není jednotné- církev římskokatolická, řeckokatolická, pravoslaví (Rusko), protestanti, anglikánská aj.
Na rozdíl od židovství Ježíš-láska, židé-zákon

Islám
Podle Webera je to náboženství vytvořeno pro určitou etniku
7. stol
Založil ho prorok Muhammad
1 miliarda
5 základních povinností- pilíře Islámu
1. " není jiného Boha než Aláha a Muhammad je jeho prorok"
2.
pomodlit se 5x denně směrem k Mekce
3.
dodržovat Rámadán-měsíc půstu
4.
dávat almužnu chudým
5.
1x za život vykonat pouť do Mekky
Korán-Muhammadovo učení-vyjádření vůle Aláha

Dálný východ
Hinduismus
Náboženské systémy vzniklé v Indii a na Dálném východě, mnoho forem.
Reinkarnace
indický kastovní systém, v jehož hierarchii zaujímá každý jedinec takové sociální a rituální postavení, jaké si zasloužil v předchozím životě. Každé kastě jsou předepsány jiné povinnosti a rituály
neobrací druhé na svou víru

Buddhismus konfucianismus a taoismus
-etická náboženství Dálného východu. Namísto uctívání bohů kladou důraz na etické ideály a harmonii
Podle Buddhy může člověk uniknout z věčného cyklu reinkarnací, když se zřekne veškeré touhy. K vysvobození vede cesta sebekázně a meditací, jejichž konečným cílem je dosažení nirvány
Konfucianismus- 6 stol.př. n. l. v Číně, přizpůsobit lidský život vnitřní harmonii přírody; velký důraz kladou na uctívání předků
Taoismus- důraz na meditaci a nenásilí jako "cestu" k ušlechtilejšímu životu.








Teorie náboženství I.
Marx a Feurbach

Zdůraznění kompenzačních funkcí náboženství

Feurbach- " Podstata náboženství"
1841- náboženství se sestává z idejí
a hodnot, které si lidí sami vytvořili . Přisují své vlastní hodnoty a normy bohům
Moc připisovanou Bohu mohou lidé vzít do vlastních rukou
Vytváření bohů či nadpřirozených sil nezávislých na lidech je podle něj projevem odcizení
Bůh je všemohoucí, zdroj všeobjímající lásky, zatímco lidé sami jsou nedokonalí a chybující. Feuerbach však byl přesvědčen, že se v lidských společenských institucích skrývá mocný zdroj lásky a dobra i schopnost rozhodovat o našich vlastních životech

Marx- přijal Feurbachovu tezi , že podstatou náboženství je odcizení "falešné vědomí"

"náboženství je opium světa" - Náboženství je ideologie,
nabádá ke smíření s nespravedlností a křivdou, ospravedlňuje nerovnost a učí lidi, aby žili pokorně a neodporovali nátlaku. Neměli bychom se bát bohů, které jsme sami stvořili
Marx právem tvrdí, že náboženství má mnohdy ideologickou povahu, neboť legitimizuje zájmy vládnoucích skupin na úkor těch druhých:

Teorie náboženství II.

E. Durkheim
Náboženství je " Solidarizační systém" dogmat a rituálů, které věřící sjednocuje do společenství církve
1. zkušenost- nadpřirozeno
2.
profanní a posvátné
3. dogma - rituál
"Elementární formy náboženského života" 1912
nespojoval náboženství se sociální nerovností nebo mocí; namísto toho je považoval za ztělesnění společnosti a jejích "institucí" jako celku.
Náboženství je i způsob uvažování


Kolektivní ceremoniály a rituály
Patří ke každému náboženství, upevňují pocit vzájemné solidarity
Jsou nezbytné pro soudržnost
sociální skupin
I v moderních společnostech bude náboženství byť ve změněných podobách pokračovat
I v moderních vědeckých společnosti musí upevňovat svojí soudržnost v rituálech jež potvrzují jejich hodnoty
Lze očekávat, že se objeví nové ceremoniály a rituály , které ty dosavadní nahradí.

Občanské náboženství - symboly představují státní hymna a vlajka, zatímco k rituálům patří například pravidelné parlamentní volby

Teorie náboženství III.
Max Weber I.
-systematicky studoval světová náboženství
-hinduismus, buddhismus, taoismus, judaismus, křesťanství, zvláště protestantství a Islám- "Protestantská etika a duch kapitalismu"

Judaismus-
Zdůrazňuje znalost a přesné plněná zákona
Ekonomické chování židů rozlišuje "členy židovské obce" a "cizince"
Židé jsou vyvolený národ, židovství je náboženství tohoto národa
Židé jsou pronásledovaný národ "párijů", který žil léta v diaspoře a to má vliv na chování židů



Křesťanství -
Vychází ze starého zákona-židovského
Křesťanské evangelium vzniklo jako kázání
"neintelektuála" "neintelektuálům"
Ježíšovi požadavky byly volnější zejména v rituálních předpisech.
Weber zdůrazňuje Ježíšovo charisma
Je chápáno jako universální náboženství pro všechny národy a společenské vrstvy

Islám-
Má podle Webera feudální charakter
Převážně rituální povaha náboženských povinností s velice jednoduchými požadavky
Skromné požadavky etické
Propagačně-účinné náboženství, díky své jednoduchosti
"ideální islám není literát, ale válečník" Weber

Teorie náboženství IV.
Weber II.
"protestantská etika a duch kapitalismu" 1904
Puritánská etika vybízející k píli a hospodářskému úspěchu, který nesvědčil o přízni Boha spolu s nitrosvětskou askézí . Vedli k akumulaci kapitálu a vytvoření koncepce povolání

1. jádro procesu kapitalizace je křesťanské učení o predestinaci - jen jedna část lidstva je předurčena ke spasení
2. o přízni Boha se můžeme dozvědět nepřímo z úspěchů naší práce a z výsledků našeho hospodaření
3. jejich plody nesmí člověk používat ve větší míře, než je nutné, jen pro udržovaní svého života a rodiny.

Motivací k podnikatelskému úspěchu a zároveň svými asketickými rysy protestantská etika přispívá
k podněcování ducha novodobého západního kapitalismu



Náboženství
Weber
Ernest Troeltsch
Howard Becker

Církve: velké zavedené náboženské organizace. Mají formální byrokratickou strukturu s hierarchii náboženských úřadů, stoupenci jsou potomci rodičů, kteří do církve patřili
Většinu stoupenců tvoří lidé, jejíž rodiče byly rovněž členy dané církve.
U mimoevropských náboženství, například islámu, mnohdy nelze hovořit o církvi jako samostatné instituci. Například hinduismus je vnitřně natolik heterogenní, že se v něm prakticky nesetkáváme s projevy byrokratické organizace. Nemělo by rovněž velký smysl označovat jednotlivé směry hinduismu jako "denominace"

Sekty: méně organizované skupiny zapálených věřících, je to protest proto vládnoucím církvím.
Mají
sklon distancovat se od většinové společnosti
Většina má jen minimální hierarchii
Většinu stoupenců tvoří ti,
kdo k ní nekonvertovali

Denominace- sekta, která vychladla a změnila se v instituci

Kult: podobá se sektě, ale je méně ohraničený. Má omezenou dobu trvání. Lidé se nestávají formálními členy kultů-jen dodržují předepsané způsoby chování. Podobně jako sekty se i kulty často soustřeďují kolem inspirujících, charismatických vůdců
(okultismus, spiritismus)

CHILIASTICKÁ (MILENARISTICKÁ) HNUTÍ
Termín milenarismus je odvozen od milénia, tisícileté vlády Kristovy, příslušníci očekávají okamžité kolektivní spasení věřících v důsledku brzké apokalypsy. Vznikají
tam kde dochází k deprivaci, kde došlo ke kulturní změně, jako zoufalá reakce.
Joachimité-chiliastitické hnutí. Od 13 stol. Narůstá majetek církve a joachimité vznikli jako reakce na to. Chtěli aby byla církev opět chudá a sjednotila se
Tanec duchů- indiáni

Islámská revoluce-
Od středověku až do 18. Století trval zápas mezi křesťanskou Evropou a islámskými říšemi. Muslimský svět nebyl schopen účinně čelit šíření západní kultury, vedlo to ke vzniku reformních hnutí, usilujících o obrodu islámu => islámská revoluce, k niž došlo v Íránu v letech 1978-79. Íránská revoluce byla původně motivována odporem vůči šáhovi Mohamedu Rézovi, který se pokoušel prosazovat modernizaci podle západního modelu, například pozemkovou reformu, volební právo žen a sekularizaci vzdělání. Vyhrál Chomejní, náboženský vůdce, který přišel s novým radikálním pojetím šíitských ideálů.Po svém vítězství vytvořil Chomejní vládu založenou na tradičním islámském právu, která se nazývala "zástupcem Alího". Islámská revoluce prohlásila Korán za základ veškerého politického a ekonomického života. Návrat k diskriminaci žen apod. Ideologie islámské revoluce si klade za cíl spojit celý islámský svět proti Západu a

Islamizace státu

Vyzívá své zastánce k činnosti- boj za pravdu Boží.
Charídžité-
sekta, přísné rovnostranní, předchůdci fundamentalismu, odmítala veškerá majetková privilegia
Šiité- šíítský islám od 16. Století je oficiálním náboženstvím Persie
Suité- většina, jsou tolerantnější (Irák, Saudská Arábie, Turecko, Palestina)

Součastný vývoj náboženství na západě           -
Spousta nových hnutí z USA a orientu
Většina nových náboženských hnutí vyžaduje po svých členech daleko více času a závazků, než si nárokují zavedené církve a 100% oddanost, vymývání mozků

USA
Postavení náboženských organizací ve Spojených státech se od Evropy výrazně liší. Náboženská svoboda byla vtělena do americké ústavy.
První američtí osadníci byli puritáni

Američané se z 90 % považují za
křesťany, ale hlásí se k nejrozmanitějším proudům
Nárůst křesťanského fundamentalismu, který hlásá, že veškerá politika, vláda, podnikání, rodinný život a lidská činnost vůbec by se měla řídit striktně podle Bible (Capps, 1990). Fundamentalismus je reakcí proti liberální teologii a proti těm lidem, kteří občas zajdou do kostela.
Velký rozmach věřících po té co náboženské organizace začaly využívat média
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama