Střední dospělost

25. listopadu 2010 v 22:16 |  Psychologie
Střední dospělost (30 - 45 let)

Období životní stability


-        zvýšená kompenzace životními zkušenostmi
-        poznávací procesy zůstávají zachovány v nezměněné podobě
-        logické myšlení a učení na vysoké úrovni
-        vyrovnanost

Základní znaky:
-        samostatnost, větší sebejistota a sebedůvěra, větší osobní vyrovnanost, relativní svoboda vlastního rozhodování a chování, schopnost přijímat zodpovědnost, nárůst povinností, ekonomická samostatnost, sexuální zralost, vyrovnaný vztah k lidem

Až do této doby probíhají revoluční dynamické vývojové změny. V tomto období je vývoj nesrovnatelně pomalejší. O tomto období existuje zatím menší počet empirických studií.
Dochází k upevnění identity dospělého (identifikace s rolí dospělého). Produktivní orientace, dochází k upřesnění osobních cílů, nezávislosti na rodičích, hledání partnera a zakládání vlastní rodiny, volbě zaměstnání a postupnému získávání odpovědnosti v dané profesi.
Je to vrchol produktivity a aktivního vyhledávání životních cílů. Člověk má plnou odpovědnost v rodině a při výchově dětí. Dochází k osamostatnění od "dřívějších rádců". (= v době, kdy se osamostatňoval od rodiny a nepřijímal rady rodičů, našel si jiné rádce - přátele, idoly - od kterých se nyní odvrací zpět k rodičovským radám - "Mami, co jsi s námi dělala, když jsme nechtěli spát?"). Přes snění a ideály je schopen vidět realitu.

                             Vývojové etapy dospělého člověka

1.      Časná dospělost: Upevnění identity dospělého, identifikace s rolí dospělého, produktivní orientace, upřesnění osobních cílů. Nezávislost na rodičích, hledání partnera, zakládání vlastní rodiny. Předběžná volba povolání a postupné získávání odpovědnosti v profesi.
2.      Střední dospělost I: Další upevnění identity, vrchol produktivity a
aktivního vyhledávání životních cílů, posílení odpovědnosti v rolích dospělého. Plná odpovědnost v rodině a při výchově dětí.
3.      Krize středního věku:Zproblematizování vlastní identity, otázky po vlastní smrtelnosti, někdy nespokojenost se vztahem manželství, myšlenky na blížící se odchod dětí z domova. Nespokojenost s výsledky dosaženými v povolání.
4.      Střední dospělost II:Nová integrace osobnosti. Příprava na odchod dětí z domova, nové potvrzení manželského vztahu. Vypětí v povolání před blížícím se odchodem na odpočinek a postupná redukce profesionální činnosti.
Za jedno z kritérií dospělosti bývá udáváno dosažení osobní zralosti.

Charakteristika vlastností zralého člověka:
1.      má být schopen vykonat přiměřené množství práce každý den, aniž by byl nadměrně unaven, a má pociťovat, že jeho práce je užitečná
2.      má být schopen udržovat dlouhotrvající přátelství k několika bližším přátelům
3.      má mít dobrou sebedůvěru - nemá tedy být stále týrán pocity viny nebo trpět nerozhodností
4.      má jednat s každým člověkem s náležitými ohledy a bez předsudků
5.      má být schopen běžného heterosexuálního styku bez pocitů viny a bez zábran a má přitom umět dávat a přijímat lásku a něhu
6.      má zvyšovat svůj zájem o blaho lidí ve stále širším okruhu - tedy o blaho vlastní, blaho rodiny, přátel, obce, státu, národa i obecné blaho lidstva
7.      má mít zájem na zlepšování svých životních podmínek, aniž by tak činil na úkor druhých členů společnosti
8.      má být schopen změnit práci ve hru, v odpočinek, v četbu, v radost z přírody, z poezie, z hudby a umění
9.      má se umět oprostit od nežádoucího napětí, když vykonává své denní povinnosti a když se vyrovnává s překážkami
10.
má být spolehlivý, otevřené mysli, ochoten usilovat o zlepšování sebe sama a dosažení moudrosti
11.
má mít zájem o předávání svých těžce získaných vědomostí mladším.

Tělesné změny člověka v období střední dospělosti:

"Tělesné stárnutí se v tomto věku projevuje mírným poklesem fyzické výkonnosti. Jiným problémem bývá úbytek tělesné atraktivity. Takový projev stárnutí postihuje více ženy než muže, protože sociokulturní standard ženské krásy zdůrazňuje vlastnosti raného mládí. Objevují se pokles kožního napětí a vrásky, šedivění vlasů, ztrácí se mladistvé pružné držení těla."
(Krize středního věku - úskalí a šance; Hrdlička, Kuric, Blatný; Portál; Praha 2006)

Sklon k ukládání podkožního tuku.
Nutnost udržovat kondici.
Snižuje se funkční kapacity některých orgánů, pružnost ↓ kůže → vrásky, vlasy šednou, řídnou, pružnost ↓ kloubů snižuje se 1 -1,2 cm.

Muži - nižší sexuální schopnost
Ženy - počátky klimaktéria

Klimakterium
Období vyskytující se u žen v přibližně ve věku 45-55 let. Vaječníky postupně přestávají produkovat ženské pohlavní hormony (estrogeny a gestageny). Projevuje se poruchami menstruačního cyklu až postupnou ztrátou menstruace. Obvykle je doprovázeno nepříjemnými potížemi. Mezi které patří nepravidelný menstruační cyklus, návaly horka, v horní polovině těla, v oblasti obličeje, krku a na hrudi, noční pocení, poruchy spánku, závratě, bolesti hlavy, kloubů, trávicí potíže, depresivní nálady, úzkost, porucha soustředění, nervozita, tyto obtíže nastupují často i náhle a existuje i řada střednědobých i dlouhodobějších
obtíží, jako suchost a poškození sliznic dutiny ústní, nosní, oka, svědění zevních rodidel, poruchy močení, zvýšený výskyt onemocnění srdce a cév, řídnutí kostí, předčasný nástup stařecké demence, či stařecké slepoty. Nástup klimakteria i obtíže probíhají u každé ženy jinak. Po gynekologické operaci, kdy jsou odstraněny vaječníky, nastupuje přechod uměle, bez ohledu na věk ženy.

A) KOGNITIVNÍ VÝVOJ
Longitudiální studie prokazují, že výkon v inteligenčních testech stoupá v dětství, v dospívání a poněkud i v časné dospělosti. Zůstávají však v i ve střední dospělosti stále bez poklesu. Za příznivých podmínek kognitivní schopnosti v dospělosti nemusí klesat až do poměrně vysokého věku, je-li člověk stále intelektuálně činný a plně aktivní.

Postformální myšlení:
Dospělý člověk dokáže brát v úvahu celý kontext problému, změna přístupu k řešení problému, změna chápání problému, komplexnost problému. Vliv zkušenosti. Myšlení je flexibilní a dynamické.

B) SOCIÁLNÍ ZAŘAZENÍ A EMOČNÍ VÝVOJ V DOSPĚLOSTI

Emoční a sociální stránka
Sebekritičnost. Sebeprosazování, optimismus, velká odolnost, nadšení, velká pracovní výkonnost, pragmatismus, adaptabilita, potřeba perspektivy. Orientace na právo a pořádek. Občanské a profesní aktivity.

Realizace činnosti - zaměstnání:
V časné dospělosti začíná jedinec zpravidla vykonávat trvalou pracovní činnost, pro kterou se na základě své dřívější volby celkově realizoval ve škole nebo v učebním výcviku. V některých případech ovšem je specializovaná pracovní činnost zahájena už v adolescenci a zůstává po celý produktivní věk, jindy je původně volené zaměstnání opuštěno a vyměněno za jiné, perspektivnější.
Při každém výběru pracovní činnosti se uplatňují různou měrou a v různé kombinaci v podstatě čtyři základní motivační síly:
1.      Motivace získat vnější hmotný prospěch - samostatně se uživit, získat ekonomickou nezávislost, později zajistit dobrý životní standard celé rodiny.
2.      Motivace pomáhat lidem - tj. získat uspokojení z toho, že má práce je druhým prospěšná, že je společensky užitečná.
3.      Motivace uskutečnit v povolání své osobní dispozice, své schopnosti, talent, zájmy, temperamentové
a jiné osobnostní předpoklady, souhrnně řečeno realizovat se v práci.
4.      Motivace najít přátelské kontakty - mít možnost zajímavého a pozitivního kontaktu s lidmi, spolupracovat s druhými na společných úkolech, vyjít z osamocení, které je pro mnohé spojeno s pobytem doma. Mezilidské vztahy na pracovišti a celková sociálně-emoční atmosféra je při rozhodování a výběru zaměstnání někdy důležitější než výdělek.

                             Manželství:

Kromě práce tvoří u většiny lidí šťastný život v manželství a v rodině nejdůležitější obsah jejich životního naplnění.
Harmonické manželství je základem uspokojivé rodinné situace a nejdůležitějším předpokladem zdravé výchovy dětí.
Empirické výzkumy prokázaly, že se lidé rozhodují vstoupit do manželství proto, aby uspokojili své dvě hluboce zakotvené potřeby
1)      potřebu intimního emočního soužití - počítaje v tom i uspokojení sexuálního života
2)      touhu mít vlastní děti a prožívat s nimi radost z jejich vývoje

                             Rodičovství:

Narozením prvního dítěte se z manželství stává rodina. Manželé vedle své dosavadní role musejí přijímat nové úkoly spojené s rolí otce a matky.
Základní funkce univerzální lidské rodiny:
1.      Reprodukční funkce. Rodina stále zůstává základní jednotkou plození nové generace. Ve všech známých společnostech se sice rodí děti i mimo manželství, ale nikde není ilegitimita výslovně schvalována.
2.      Hospodářská funkce: V každé rodině se musí hospodařit, vést domácnost, vyrábět. V současné průmyslové společnosti je tato funkce značně oslabena - rodina je převážně spotřební jednotkou, která nejčastěji jen dodržuje finální fázi výroby, ale některé výrobní prvky z rodiny ani dnes nemizí.
3.      Emocionální funkce: Rodina poskytuje emoční uspokojení všem svým členům - v dobrých podmínkách rovnoměrně, tedy bez toho, že by se to dělo na úkor ostatních. Nedílnou součástí emoční funkce rodiny je i její funkce sociálně podpůrná, která vystupuje do popředí zejména v době, kdy se u některého člena rodiny objeví psychosociální problémy nebo nějaké onemocnění.
4.      Socializační funkce: Rodina uvádí dítě rozhodujícím způsobem do lidské společnosti, učí ho základním způsobům společenského chování a předává mu základní kulturní statky společenství.
Vedle úplných rodin, které neplní dobře své poslání, jsou i rodiny neúplné, ať vznikly z těhotenství svobodné ženy, úmrtím jednoho z manželů nebo - nejčastěji - rozvodem, popř. i jinak podmíněnou absencí jednoho z dospělých. Rozvodem zaniká ve většině současných společnostech velký počet bezdětných manželství, ale i velký počet rodin s dětmi. Rozvod je ovšem kritickou událostí v životě všech, kdo na něj participují.
"V tradiční rodině během středního věku rodičů děti dorůstají do adolescence a dostívají v mladé dospělé. V souvislosti s tím jsou rodiče postupně postaveni před tři vývojové úkoly: akceptovat odchod dětí z rodiny, vybudovat s nimi rovnocenný vztah a přijmout do rodiny jejich partnera jako nového člena. Postupné osamostatňování dětí jde ruku v ruce s rozvojem jejich sexuálních a partnerských vztahů. Pro řadu rodičů není snadné sledovat, jak jiná osoba zaujímá centrální místo v životě jejich potomků a stává se jeho novým důvěrníkem namísto rodičů. V tomto období se často životní plány potomka dostávají do rozporu s životními plány, které pro něj připravili rodiče."
(Krize středního věku - úskalí a šance; Hrdlička, Kuric, Blatný; Portál; Praha 2006)


Mezi další speciální termíny spojené se střední dospělostí patří také:

Krize středního věku
To jest období kolem 40 let, v této době se člověk ohlíží zpět a hodnotí svůj dosavadní život, zároveň si reálně připouští, že konec života není už tak v nedohlednu, jak to vnímal dříve. Někteří lidé pak mají tendenci dohánět to, o čem se domnívají, že mají poslední šanci prožít právě teď. Tato snaha má zpravidla formu dokazování si, že to s dotyčným jedincem není ještě tak zlé (výměna partnera, střídání partnerů, různé extravagantní úpravy zevnějšku, intenzivní sportování, hubnutí, apod.) Tato krize bývá u žen zpravidla spojena s již zmíněným obdobím klimakteria. Velkým problémem může být také to, že v době kdy dospělí bilancují svoji první polovinu života, zpravidla procházejí jejich potomci náročnou etapou dospívání. Prožívání tohoto období je však každopádně velmi individuální, někdo je krizí zasažen velmi dramaticky a u někoho proběhne naprosto nepozorovaně.
"Odborná literatura se shoduje na tom, že přibližně 80 % populace prožívá období mezi 35. A 50. rokem života jako období psychologického přechodu. Literární údaje se velmi rozcházejí v tom, v jakém procentu dojde k rozvoji skutečné krize."
(Krize středního věku - úskalí a šance; Hrdlička, Kuric, Blatný; Portál; Praha 2006)


Syndrom prázdného hnízda
Riziková fáze období odchodu dospělého dítěte z domova. Lze charakterizovat emocionální rozpoložení dospělého pocity určité prázdnoty, částečné ztráty smyslu života atd.

Syndrom Burnout
Také syndrom vyhoření, vyhaslosti, vyprahlosti. Jedná se o psychický stav, prožitek vyčerpání. Vyskytuje se speciálně u profesí práce s lidmi a závislost na jejich hodnocení.
Tvoří ho řada symptomů, fyzické, psychické a sociální.
Klíčovou složkou je emoční vyčerpanost, kognitivní vyčerpání a opotřebování, často i celková únava.
Všechny hlavní složky syndromu vycházejí z chronického stresu.
Nejpodstatnějším znakem je zmiňovaný chronický stres ale také další zátěže z osobního života (například krize středního věku)

Příznaky psychické:
-       neschopnost nadechnout se, vcítit se a prožít odpovědnost. Nechuť a lhostejnost k práci a jejím výsledkům
-       pochybnosti o sobě, negativní postoj vůči sobě, práci, instituci, společnosti a životu
-       emoční problémy: stálé napětí, nervozita, netrpělivost, podrážděnost až agresivita, ztráta zájmů, pocitů, radosti, deprese
-       riziko zneužívání návykových látek (alkohol, sedativa)
(upraveno podle Bolelouckého - 1999, Kebzy a Šolcové - 2003)
(Krize středního věku - úskalí a šance; Hrdlička, Kuric, Blatný; Portál; Praha 2006)


Příznaky tělesné:
-       poruchy spánku, únava, pocit vysílení, zvýšená choulostivost
-       poruchy krevního tlaku, napětí až bolesti ve svalech, bolesti hlavy
-       narušená chuť k jídlu, nechutenství, nebo naopak přejídání, zažívací obtíže
(upraveno podle Bolelouckého - 1999, Kebzy a Šolcové - 2003)
(Krize středního věku - úskalí a šance; Hrdlička, Kuric, Blatný; Portál; Praha 2006)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 HonzííQ HonzííQ | E-mail | 3. října 2011 v 20:18 | Reagovat

Super dík moc mi to pomohlo je těžké najít na internetu toto téma moc děkuji...

2 Jana Jana | E-mail | Web | 9. března 2015 v 15:42 | Reagovat

Po matuře bych hned chtěla na MBA, ale nevím, jestli to jde. Co myslíte, ve výjimečných případech? http://www.titul-mba.cz/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama